Ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy a Galerií hl. m. Prahy.

Doc. Ing. arch. Roman Koucký je ředitelem Sekce plánování města, v jejíž gesci je příprava nového územního plánu hl. m. Prahy (Metropolitního plánu). Mimo jiné přednáší a vede ateliér na FA ČVUT. Založil nakladatelství literatury o architektuře a umění Zlatý řez a úspěšnou architektonickou kancelář. Je dvojnásobným nominantem mezinárodní ceny Mies van der Rohe.

PhDr. Ivan Gabal – sociolog a poslanec Poslanecké sněmovny PČR (nestraník za KDU-ČSL). V rámci týmu zpracovávajícího Aktualizaci Strategického plánu hl. m. Prahy byl garantem pracovní skupiny Sociální koheze. Je ředitelem sociologicko-analytické společnosti GAC.

Zbyněk Benýšek (*1949 Olomouc) je malíř, grafik, básník, textař a hudebník, popravdě renesanční umělec, pocházející z umělecké generace, která nastoupila na scénu v šedesátých letech, ovlivněna západními impulsy beatnické poezie, bigbeatu a kulturou hippies. Mezi léty 1964  a 1968 studoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Brně. Do roku 1970, kdy se mu povedlo získat modrou knížku, navštěvoval přednášky na Univerzitě Palackého v Olomouci. Následně se přesunul do Prahy, kde se pohyboval v undergroundovo-folkařském okruhu. V lednu 1977 podepsal Chartu 77 a byl pak zaměstnán jako topič, domovník a noční hlídač. V roce 1982 odjel do vídeňského exilu, kde založil a deset let redigoval tamizdatovou uměleckou revue Paternoster. V roce 1992 se přestěhoval zpět do Prahy, v posledních dvaceti letech napsal řadu scénářů pro Českou televizi, vydal sedm knih poezie a próz, soubor písňových textů a rozsáhlý román Loutky boží.

Výstava Triptych Čekárna & nové obrazy představuje výběr ze současné malířovy tvorby. Vystaveny jsou zde tři triptychy a několik doplňujících maleb. Tradičně jsou Benýškovy olejomalby označovány jako hyperrealistické či fotorealistické. Toto zařazení vyplývá především z estetiky hladké a precizní malby jeho obrazů sedmdesátých a osmdesátých let. Již tehdy ale Benýšek přistupoval ke své tvorbě nanejvýš svobodně a na rozdíl od fotorealistů obrazy volně komponoval. Od prázdnoty a absurdnosti fotorealistických děl odlišovala Benýškovy obrazy fantaskní a skrytá významovost, která mu zůstala dodnes.

Inspirací se autorovi stává především vizuální svět, kterým je obklopen. Na výstavě jsou tak přítomny malby zobrazující scenérie nočních barů, jakési barové krajiny plné oslňujících zářivek, lesků a barevných neonových světel. Organické a zakřivené předměty a figury zachycené jakoby skrze různě vypouklé čočky jsou umístěny v neuchopitelném bortícím se prostoru. Opakující se motivy zrcadlení a obrazů v obraze odkazují k tématu uchopení reality a vztahování se k ní, přičemž Benýškův zájem o astrofyziku je zde určujícím faktorem. Zároveň některé z obrazů přecházejí pod vlivem mikrofotografických snímků až k abstraktním formám, které mohou zachycovat jak složité struktury mikrokosmu, tak makrokosmu.

V Benýškových malbách je ale také obsažen svět lidí, svět morbidních šašků v hororových maskách, kteří jsou lapeni v odosobněném a chladném prostoru technických aparátů. Se svým životním údělem se ale vyrovnat musejí. Stejně jako Ahasver, věčný poutník, který se stal ústředním motivem dvou obrazů. Podobně triptych Čekárna (2013) nás zavádí do barového prostředí, v jehož první části je zachyceno marnotratné hýření a užívání si. Ve druhém jsou postavy lapeny v osidlech napjatého vyčkávání. A v posledním výjevu se čekat nemusí. Přítomní se již dočkali.

Marianna Placáková

Vystoupí hosté:

Petr Bartoň (ekonom Chicagské školy se zkušenostmi z univerzit v Chicagu a Cambridge). Minulý týden v 83 letech zemřel legendární ekonom Chicagské školy, nobelista Gary Becker. Petr Bartoň se v medailonku ohlédne za jeho životem a pokusí se osvětlit, kým Gary Becker byl a kým naopak nebyl. 

Petr Houdek (Přírodovědecká fakulta UK a Univerzita J. E. Purkyně) ve svém bloku představí téma z oblasti neuroekonomie. Promluví o tom, jak pozornost a sebekontrola jsou omezené zdroje a k čemu vede jejich vyčerpání.

Tomáš Mlčoch (Institutu pro zdravotní ekonomiku) ve svém referátu popíše vliv kultury na lidské rozhodování. Zkusí se zamyslet nad tím, do jaké míry je neférové chování dáno kulturním prostředím a jaké jsou jeho následky. Dozvíme se například proč se ženy bojí soutěžit a jak nám v tomto ohledu mohou poradit ženy z kmene Khasi?

Večer zakončí Marek Hudík (Centrum pro teoretická studia) se svým příspvěkem "Od kartelů k tenisu". Ukáže některé objevy teorie her a aplikuje herně teoretické postupy na sport.

Akci zaštiťuje Behavioral Economics Society – spolek studentů převážně z Vysoké školy ekonomické.

Vstupenky k zakoupení v kině Aero.

PREMIÉRA V BRNĚ SE KONÁ 15. 5. VE 20.00 V KINĚ SCALA (Moravské náměstí 3).

Oba autoři při příležitosti své návštěvy Prahy představí knihu a trochu k tomu svobodomyslně zabuší do kytary. Svobodné Polsko se totiž nezrodilo jen v gdaňských loděnicích.

S podporou Polského institutu v Praze.

Paul Wilson is a freelance journalist, magazine editor, radio producer and translator of Czech literature. He spent ten years in Czechoslovakia (1967-1977). He was eventually expelled by the Communist government for his association with the dissident movement, particularly for his involvement with the underground music scene as a member of the legendary rock band, The Plastic People of the Universe. He has contributed essays, articles and reviews to many North American and European publications, including The New Yorker, The New York Review of Books, The Globe and Mail, The Toronto Star and other literary and general interest magazines including The Walrus, which he helped establish as deputy editor, Saturday Night, where he was Senior Editor from 1998-2001, The Idler (Associate Editor, 1988-1992), and Books in Canada. He has translated many plays, essays, books, and speeches by Václav Havel. His translation of The Engineer of Human Souls, by Josef Skvorecky, was awarded the Governor General’s Award for Fiction in 1984, and his translation of Ivan Klíma’s My Golden Trades was short listed for the Independent newspaper’s International Translation Award in 1993. Wilson has also translated four plays by Vaclav Havel, including a new translation of The Memo, which has recently been performed in New York, Baltimore, and Toronto. The other three are The Beggar’s Opera, Guardian Angel, and Havel’s last play, Leaving, which received its North American premiere in Philadelphia’s Wilma Theater in 2010. He is currently translating a collection of early short stories by Bohumil Hrabal.

David Vaughan is a broadcaster, journalist and university lecturer. He is author of the book “Battle for the Airwaves”
on the role of the media in the run-up to WWII. For eight years he was editor-in-chief of Radio Prague, the international service of Czech Radio, and prior to that he was the Prague correspondent of the BBC. He has won national and international awards for his radio work. His documentary novel “Slyšte můj hlas” (Hear My Voice) was serialized by Czech Radio in 2013 and is to be published this year.

Admission free; no reservation required

Konference si klade za cíl vytvořit prostor k mezioborové debatě a je otevřena nejen akademikům, ale též praktickým divadelníkům, překladatelům a kritikům.

V rámci konference bude 15. 5. zahájena výstava teatroložky Heleny Albertové Scénografie Havlových her (nám. Jana Palacha 1).

Konference se uskuteční ve spolupráci s Katedrou divadelní vědy, Ústavem translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Institutem umění – Divadelním ústavem.

Aktualizovaná verze programu konference

Anotace příspěvků

Životopisy účastníků

(c) foto Eugen Kukla

Pásmo sestavené z jeho básní, povídek, románů a publicistických textů představí Karla Pecku jako spisovatele, jehož slovo je pořád, a možná čím dál víc, aktuální a živé.

Pořad připravili Markéta Kořená a studenti Literární akademie (International ART CAMPUS Prague, s. r. o.).

Večer připravila Barbora Šenoltová.

Události divokého léta 1989 připomenou: Rebeka Bartůňková (rozená Křižanová), Jana Petrová-Marcová, Alexandr Vondra, Stanislav Devátý a další.
Debatu doplní komentář historika Pavla Žáčka a nebudou chybět též dobové dokumenty a záběry Originálního videojournalu.

Promluví o poezii i o zapeklitých problémech současného světa, a to nejen z pozice světově proslulého básníka a světoobčana, ale také jako Středoevropan, za kterého se nikdy nepřestal považovat.

Moderuje Jáchym Topol. Debata bude probíhat v anglickém jazyce, překlad do českého jazyka zajištěn.

S podporou litevského velvyslanectví.

V nich sleduje, jak s mýtem pracují tak rozdílní divadelníci či filmaři, jakými jsou Otomar Krejča, Jiří Suchý nebo Jan Švankmajer (z éry němého filmu například F. W. Murnau), jak osudovou roli hraje Faust u Goetha (jejíž poselství ovšem českému čtenáři prostředkují často zkreslené převody), a u filosofů Josefa Šafaříka či Jana Patočky, u kritika Jana Nerudy, spisovatelů Thomase Manna a Michaila Bulgakova, psychiatra C. G. Junga, skladatelů Berga, Berlioze či Gounoda, dramatika Václava Havla či mystika Josefa Váchala, jehož „faustovství“ jsou věnovány hned dva eseje. Celý soubor deseti – s úvodní přednáškou jedenácti - studií (včetně závěrečného kritického přehledu faustovských inscenací posledních 13 let) nás tak provází útrobami mýtu, vyprávěného z nejrůznějších úhlů, ale s jedním společným jmenovatelem: tím je scéna kontraktu člověka se zlem. Právě tato scéna okamžitého zisku a do nedohledna odložené splátky, scéna, bez níž by žádný faustovský příběh nebyl faustovským příběhem, dala souboru souhrnný název, jímž autor míří k dnešnímu čtení pradávného příběhu: FAUST JAKO STAV ZADLUŽENÍ.