O tomto příběhu, který sice dopadl špatně, ale zároveň snad dodává odvahu žít poctivě, slušně, každodenně – i s vědomím zaručeně špatných konců – s Libuší Koubskou debatuje politik Petr Pithart a spisovatel Jiří Stránský.

Pořadem budou provázet členové projektu Sinopsis Olga Lomová a Martin Hála.

Román se silnou politickou linkou domýšlí také možné scénáře vývoje světa, z nichž žádný nelze označit za optimistický, i když okolnosti společného nepřítele nakrátko dokonce spojí arabský a židovský svět, vznikají zároveň dříve nepředstavitelné aliance hnané nejen politickou logikou, ale také zbytnělým egem vůdců a neporazitelnými předsudky. Karol Sidon nás ani v tomto románu nenechal na pochybách, že jazyk, fantazie a schopnost stvořit životné a uvěřitelné postavy, jimž nic lidského není cizí, jsou jeho silnými literárními zbraněmi.

Debatu s Karolem Sidonem vede literární historik a teoretik Petr A. Bílek.

Rozhodují dnes volby program a politické zkušenosti, anebo dobrá facebooková propagace a dobrý slogan? Nebylo to tak vždy, jen s jinými prostředky? Jak změnily politiku sociální sítě?

Hosté:
Daniel Prokop, sociolog, odborník na voličské chování, agentura Median
Lukáš Jelínek, politolog, Masarykova demokratická akademie
Eliška Vyhnánková, konzultantka, expertka na sociální sítě  

Diskusi moderuje Tomáš Brolík.

Pro účastníky rozpravy jsou přichystané hádanky s odměnou za správnou odpověď.

Se Sagar Rakin si bude povídat Lenka Kuhar Daňhelová.

Panuje mýtus, že český umělecký překlad má dlouhou tradici a je velmi kvalitní. Jaká je však skutečnost? Řady mladých literárních překladatelů spíše řídnou. Proč? Vadí jim podmínky současného českého literárního provozu? Honoráře, které se dvacet let nezměnily? Přehlcený literární trh, ve kterém vynikne jen ten, kdo si koupí reklamu v metru? Upadající prestiž tohoto povolání? Co vlastně dělají zájmové organizace (Obec překladatelů a Jednota tlumočníků a překladatelů)? Jaká je vize současného uměleckého překladu?

Hosté: Anežka Charvátová, Martin Svoboda a Marek Turňa

Diskusi o stavu současné překladatelské scény moderuje Tereza Semotamová.

Jak chtějí politické strany reflektovat tuto realitu po volbách do Poslanecké sněmovny? Je školství opět jen proklamovanou předvolební prioritou? 

Cílem diskuse je najít napříč politickými stranami a hnutími shodu na tom, kam by mělo směřovat vzdělávání v ČR. Pozváni do panelu jsou politici za strany: ANO, KSČM, ČSSD, ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Dalšími pozvanými jsou zástupci Pirátů, SPD, Zelených a 5 % pro vzdělávání.

Debatu pořádá Česká středoškolská unie ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla, moderuje Bob Kartous z EDUinu.

Diskuse je určena primárně středoškolskému publiku, ale je otevřena i dalším zájemcům z řad široké veřejnosti. Vstup na akci zdarma po předchozí registraci.

Pořad bude online přenášet na svých stránkách Česká televize.

V češtině jí doposud vyšel román Něžná píseň, za který obdržela Goncourtovu cenu a který je trefnou sociologickou sondou do života současné Francie a zároveň vypráví temný příběh o lidském šílenství a samotě. Její druhá kniha, V lidožroutově zahradě, která v češtině vyjde v příštím roce, vzbudila velkou odezvu u literárních kritiků, kteří o ní psali jako o „šokující verzi Paní Bovaryové naší doby“.

Leïla Slimani se narodila a vyrůstala v marockém Rabatu, poté vystudovala Institut politologických studií v Paříži. Od roku 2008 působila jako novinářka, nyní se na plný úvazek věnuje psaní. Oba romány vycházejí v překladu Sáry Vybíralové.

Večer se koná ve spolupráci s Francouzským institutem a nakladatelstvím Argo. Autorské čtení a debata proběhne ve francouzštině, simultánní tlumočení zajištěno.

Autorka do Prahy přijíždí v rámci festivalu Francouzský literární podzim, který pořádá Francouzský institut v Praze.

Hosté: Radkin Honzák (psychiatr a publicista), Helena Illnerová (vědkyně, bývalá předsedkyně Akademie věd ČR), Ondřej Nezbeda (novinář, autor knihy Průvodce smrtelníka) a Kateřina Bohatá (vedoucí krizové Linky seniorů 800 200 007).

Besedu moderuje Barbora Šichanová (Radio Wave).

Debata je součástí mezigeneračního festivalu OLD´S COOL 2017, který již pátým rokem pořádá Elpida, o.p.s. Více o programu festivalu na elpida.cz.

Program zahájí výstava britské historičky Eve Rosenhaft a německé pedagožky Jany Müller věnovaná předválečné, válečné a poválečné historii několika sintských rodin z německého Dessau. Základem výstavy je sbírka fotografií z třicátých let dokumentující dobový všední život sintské komunity v Dessau v předvečer holokaustu. Výstava bude k vidění od 24. září 2017 v prostorách Karolina (vstup z Celetné 20). Součástí večera bude též promítnutí filmu Co se stalo s Unku věnovaného osudu sintské dívky Erny Lauenburger, proslavené německým románem Ede und Unku (1931).

Debata probíhá jako doprovodný program konference Tracing the Legacies of the Roma Genocide. Families as Transmitters of Experience and Memory (vila Lanna, 20. – 21. 9. 2017), pořádané platformou Prague Forum for Romani Histories při USD AV ČR, Alternatives Jugendzentrum in Dessau a mezinárodní sítí badatelů Legacies of the Roma Genocide in Europe since 1945 při Univerzitě v Liverpoolu. Konání debaty finančně podpořil Česko-německý fond budoucnosti a Strategie AV21

Simultánní tlumočení z němčiny a angličtiny do češtiny zajištěno.

Editoři Helena Kokešová, Petr Kotyk a Irena Kraitlová představí první svazek edice vzájemné korespondence T. G. Masaryka a J. S. Machara, který zahrnuje 183 dopisů z let 1893–1895. Autoři rozsáhlé úvodní studie „Skepse a naděje“ Vratislav Doubek a Lucie Merhautová promluví o formování základů reformního modernismu.

Debatu o politicích, umělcích a vědcích ve veřejném prostoru na přelomu 19. a 20. století, problematiku aktuální i dnes, moderuje Helena Kokešová.

Chirurg Ghias Mousli, který medicínu vystudoval na konci šedesátých let na Karlově Univerzitě, je totiž vedle své  lékařské praxe literární překladatel. Během necelých třech desítek let přeložil do arabštiny dlouhou řadu děl české a slovenské literatury.

Do Prahy přijíždí na rezidenční pobyt Českého literárního centra. 

Večer uvádí Jáchym Topol, jehož román Noční práce Mousli právě překládá.

Besedu uvádí a moderuje Anna Blažejovská.

Hudební doprovod jazzové duo Hanousek a Čarek.

Katrina Kalda nyní přijíždí do Prahy, aby zde uvedla svůj v pořadí druhý, v češtině vydaný román Aritmetika bohů, ve kterém se vrací k pohnuté historii své rodné země. Podobně jako autorka, vypravěčkou je mladá Estonka, která se koncem osmdesátých let vystěhovala s matkou do Francie. Smrt blízkého člověka ji přiměla zabývat se rodinnou historií, zejména identitou svého otce, který se narodil začátkem druhé světové války v Estonsku okupovaném Němci.

Simultánní tlumočení zajištěno. Pořádá Francouzský institut v Praze ve spolupráci s nakladatelstvím Havran a Knihovnou Václava Havla.

The Well at Morning si jako komponovaný výběr básní Bohuslava Reynka a doprovodných esejů klade náročný cíl představit zahraničním čtenářům svébytného vysočinského tvůrce včetně dobového a výtvarného kontextu jeho díla, zároveň je příležitostí k diskusi o soudobé reflexi evropského básníka B. Reynka v Čechách.

Večerem provází David Vaughan, ukázky poezie přednesou Petr Borkovec a Justin Quinn.

Kniha vychází v edici Modern Czech Classics nakladatelství Karolinum.

V angličtině s příležitostným překladem.

Besedu s teologem a religionistou Pavlem Hoškem, autorem nedávno vydané knihy Evangelium podle Jaroslava Foglara, věnované duchovnímu rozměru Foglarova díla, významu indiánského totemismu, tajných obřadů a římsko-katolické spirituality v jeho knihách, ale i symbolickému významu posvátných rituálů, míst, časů a předmětů ve Foglarově výchovném působení, bohemistou Tomášem Vučkou, autorem knihy Cesta za modrým světlem, a Zdenkem Vojtíškem, docentem religionistiky a dlouholetým členem Foglarova oddílu, vede spisovatel Jáchym Topol.

Večer pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci se Skautskou nadací Jaroslava Foglara.