Debaty se zúčastní politoložka Alžběta Králová, sociolog Jan Hartl a novinář a publicista Ondřej Kundra.

Diskusi moderuje Michael Žantovský.

Diskusi z cyklu Kam kráčís Česko pořádá Knihovna Václava Havla, týdeník Respekt a Aspen Institute Central Europe. Tento cyklus završí dvoudenní konference 2017 Aspen Annual Conference – Kam kráčíš Česko 2017, která proběhne 29. – 30. listopadu 2017.

V rámci téhož cyklu zveme na další dvě debaty:

5. října Česko – Naše místo v Evropě
9. října Česko – Navždy bezpečné?

Hosté: Erik Tabery, šéfredaktor týdeníku Respekt, Jiří Pehe, politolog a politický komentátor, Jaroslav Šebek, historik zaměřující se na dějiny českých politických stran v Historickém ústavu AV ČR.

Moderuje Andrea Procházková.

Besedu pořádá Názorování ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a nakladatelstvím Paseka.

Moderuje Kristina Kůlová. 

Jaká témata ve filozofii byla Havlovi nejbližší? Co se dnes nese jako jeho odkaz? Co to byla tzv. Kampademie a kdo byl její součástí? Z koho Václav vycházel, kým byl nejvíce inspirován a koho inspiruje on dnes? Jaký vztah k Václavově filozofii mají pozvaní hosté? Jak jeho i je ovlivnil disent a komunismus?

Knihu pokřtí Lenka Bradáčová, muzikou doprovodí Dáša Vokatá a Oldřich Kaiser.

Pořadem provede a s oběma dámami bude hovořit Renata Klusáková.

12.30 – 14.00
MIGRAČNÍ KRIZE A ZÁPADNÍ BALKÁN: STABILITA VS. DEMOKRACIE

Od roku 2015 přinesla migrační krize do střední Evropy nejen změnu společenského a politického kontextu, ale zejména ukázala na dalekosáhlé problémy balkánských států. Jedná se o zásadní problémy připomínající autoritářské režimy velmi vzdálené demokratickému vládnutí. Hlavní roli zde hraje všudypřítomná systémová korupce, centralizace rozhodovacích pravomocí do rukou úzké skupiny vládnoucích činitelů, stírání hranic mezi tím, co je považováno právní jednání a akceptovanou šedou zónu.

Diskuse se zúčastní: Michal Vít, výzkumník, Europeum, Zora Hesová, výzkumná analytička, Asociace pro mezinárodní otázky, Marie Heřmanová, projektová koordinátorka, Open Society Fund, Natalia Žaba, novinářka a překladatelka, Balkan Forum

Akce se koná ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku Europeum.

14.30 – 16.00
DEZINFORMACE, POPULISMUS VS. FACT CHECKING

Rusko si na Ukrajině testuje půdu v mnoha ohledech a boj proti ruské propagandě zůstává jedním z hlavních problémů současné Ukrajiny. Stejně tak nebezpečným je ale populismus ukrajinských politiků. Jak se s takovými výzvami Ukrajina vypořádává. A jak je na tom Česká republika?

Odpovědi na tyto otázky budou hledat: Emine Džepar, náměstkyně ministra pro informace, Ukrajina, Roman Šutov, programový ředitel Detector media, Ukrajina, a Jakub Kalenský, The East Strat Com Team, ČR.

Moderuje Alžběta Chmelařová.

Akce se koná ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky.

17.00 – 18.30
VLÁDA PRÁVA V EVROPĚ POD TLAKEM

V době znovu sílícího politického nacionalismu a nedokončených transformací v postkomunistickém regionu je spolupráce prodemokraticky smýšlejících aktérů napříč hranicemi důležitější než jindy. Diskuze se bude zabývat současnými trendy na poli posilování vlády práva a především praktickými strategiemi jak tuto snahu podpořit na národní a mezinárodní úrovni.

Hosté diskuze: Mikhailo Zhernakov, bývalý soudce, Adam Michnik, šéfredaktor Gazeta Wyborcza, a Christopher Lehmann, CEELI Institut.  

Akce se koná ve spolupráci s CEELI Institutem.

Debaty probíhají v rámci Festivalu demokracie, doprovodného programu konference Forum 2000.

15.00 – 16.30
SMĚŘUJE ČR NA ZÁPAD, NEBO NA VÝCHOD? VNITŘNÍ POLITIKA, ZAHRANIČNÍ ORIENTACE, EKONOMIKA, MÉDIA

V některých společenských kruzích v Česku roste náklonnost k ruskému a čínskému autoritativnímu režimu, stejně jako nedůvěra v klasickou liberální demokracii a skepse vůči tradiční politice. Objevují se pokusy o oligarchizaci politiky a o propojení politické, ekonomické a mediální moci. Může tato výbušná směs ohrozit demokratické základy České republiky? A pokud ano, jak tomu čelit?

Nejen o těchto tématech přijdou diskutovat politolog Stanislav Balík, novinář Jefim Fištejn, ekonom Karel Kříž a šéfredaktor Echo 24 Dalibor Balšínek.

Moderuje politolog Lubomír Kopeček.

Akce se koná ve spolupráci s Pravým břehem.

18.00 – 19.30
MÉDIA A POLITIKA: KDO KOHO KONTROLUJE?

Média bývají považována vedle moci výkonné, zákonodárné a soudní za čtvrtou nezávislou moc ve státě. Platí to ještě? Jak se změnila situace poté, co média začaly skupovat vlivné podnikatelsko-politické skupiny? A mají média veřejné služby šanci udržet si svou nezávislost a kritický odstup?

Hosté: Hana Marvanová, právnička, Svobodu médiím!, Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů ČR, Martin Vadas, bývalý šéfredaktor ČT, předseda FITES, Jan Payne, neurolog a VŠ pedagog, Svobodu médiím! a Josef Šlerka, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky

Moderuje novinář a spisovatel Daniel Raus.

Akce se koná ve spolupráci s platformou pro nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků Svobodu médiím!

Debaty probíhají v rámci Festivalu demokracie, doprovodného programu konference Forum 2000.

Finalisté letošní Ceny Václava Havla za lidská práva

• Murat Arslan (Turecko) po absolvování právnické fakulty Univerzity v Istanbulu v roce 1991 pokračoval ve studiu na právnické fakultě Univerzity Kinkkale. V letech 2001–2006 pracoval jako zprostředkovatel auditu. V roce 2006 byl jmenován jako soudce zpravodaj u Ústavního soudu. Po celou svou kariéru byl Murat Arslan významným propagátorem lidských práv a zejména práv vyjádřených v článku 5 a 6 EHCR. Poté bojoval za nezávislou justici, vládu zákona a spravedlivé rozdělení moci. Hrál vůdčí roli při vzniku nezávislého Sdružení soudců a státních zástupců (YARSAV), v roce 2011 byl zvolen jeho prezidentem a tuto funkci vykonával po tři volební období. Stal se výrazným kritickým korektivem tureckého ministerstva spravedlnosti. Od roku 2016 je ve vazbě.

• Maďarský Helsinský výbor (Maďarsko) je nevládní organizací zabývající obhajobou lidských práv. Během 26 let své existence měl Výbor významný dopad na domácí i mezinárodní dění, neboť poskytl zdarma právní pomoc více jak 28 tisícům lidí v nouzi a vysvětloval odvážně a nekompromisně lidská práva, aniž by se vyhýbal jejich „nepopulárním“ aspektům. Rovněž prováděl průkopnický výzkum a podporoval inovativní rozvoj znalostí k účinné obraně lidských práv i mimo Maďarsko. S pouhými 25 zaměstnanci má HHC dopad srovnatelný s mnohem většími a lépe financovanými neziskovými organizacemi. HHS je od roku 1998 jediný subjekt, který v Maďarsku poskytuje zdarma právní pomoc žadatelům o azyl, uprchlíkům a osobám bez právního statutu. Po rozsáhlém útoku na azylové instituce, v demokratické Evropě bezprecedentním, je HHS jediným veřejným hlasem, který pravidelně veřejně odsuzuje porušování lidských práv na věcném a důvěryhodném odborném základě. Vynaložil obrovské úsilí na to, aby zastavil politicky motivovaný rozpad maďarského azylového systému, zredukoval související lidské utrpení a trvale a nestranně informoval mezinárodní společenství.

• Msgr. Georg Sporschill (Rakousko) se stal členem řádu Jezuitů ve věku 30 let. Za svého pobytu ve Vídni založil a podílel se na činnosti mnoha mládežnických skupin, vedl kampaně za bezdomovce – adolescenty odsouzené za užívání drog a založil mládežnický domov Caritas a tři další domovy pro bezdomovce. Vyslal autobus nazvaný Canisibus s nákladem polévky pro bezdomovce a otevřel bar nazvaný Inigo, kde dal nezaměstnaným možnost pracovat a získat sebedůvěru. V roce 1991 se přestěhoval do ulic Bukurešti, kde s Ruth Zenkertovou založili sociální projekty pod názvem Concordia a zachránili tisíce dětí před nebezpečím ulice. Postavil komunitní centra, školy a domovy pro děti a mládež. Pak jej osud zanesl do Republiky Moldova, kde pracoval se sirotky a zanedbanými dětmi, staral se i o starší lidi a založil síť sociálních center a polévkové kuchyně. V roce 2008 začal pracovat s dětmi, mládeží a rodinami v Bulharsku.

Dosavadní laureáti Ceny Václava Havla za lidská práva

• 2016 Nadia Muradová (Irák), členka jezídské komunity, která přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení džihádisty IS. Dne 16. prosince 2015 Nadia promluvila na Radě bezpečnosti OSN o útoku proti Jezídům směřujícím k jejich genocidě.
• 2015 Ludmila Alexejevová (Rusko), disidentka, ochránkyně lidských práv, členka moskevské Helsinské skupiny; po roce 1989 prezidentka Mezinárodní Helsinské nadace a později členkou Komise ruského prezidenta pro lidská práva.
• 2014 Anar Mammadli (Ázerbájdžán), významný ochánce lidských práv a politický vězeň, zakladatel volebního Centra pro monitorování voleb a demokracii (EMDS) v Ázerbájdžánu.  
• 2013 Aleš Bjaljatský (Bělorusko), spisovatel, disident, politický vězeň; zakladatel Centra lidských práv Viasna.   

Mezi pozvanými řečníky jsou

José Maria Aznar (Spain), Irwin Cotler (Canada), David Eubank (USA), Marcel Gauchet (France), Marcel Gauchet (France), Alexander Graf Lambsdorff (Germany), Olga Lomová (Czech Republic), Joshua Muravchik (USA), Martin Palouš (Czech Republic), Grigorij Pasko (Russia), Rosa María Payá (Cuba), Tomáš Pojar (Czech Republic), Peter Pomerantsev (United Kingdom / Russia), Adam Roberts (United Kingdom), Eva Romancovová (Czech Republic), Karel Schwarzenberg (Czech Republic), Jiří Šitler (Czech Republic), Martin Veselovský (Czech Republic), Annie Yang (China), Lubomír Zaorálek (Czech Republic)

Akce se koná ve spolupráci s Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku a Konrad-Adenauer-Stiftung.

Tlumočení zajištěno.

Debaty probíhají v rámci Festivalu demokracie, doprovodného programu konference Forum 2000.

Sympozium k nedožitým stým narozeninám Zdeňka Urbánka – básnického druha Jiřího Ortena nebo Ivana Blatného, esejisty, osobitého prozaika a svérázného překladatele angloamerické literatury včetně Williama Shakespeara, jednoho z prvních signatářů Charty 77 a nositele ocenění Spravedlivý mezi národy.

O Zdeňku Urbánkovi promluví naši hosté nejen jako o spisovateli a překladateli, ale také jako o obětavém a statečném člověku a příteli. Debatu bude moderovat novinář a publicista Josef Chuchma a vystoupí v ní vědec Ivan M. Havel, literární kritik a historik Vladimír Karfík, psycholog, diplomat, překladatel a ředitel Knihovny VH Michael Žantovský, spisovatel a politik Milan Uhde, anglista a redaktor Jan Zelenka, ředitel Ústavu translatologie na FF UK Stanislav Rubáš a novinář, literární historik, překladatel a politik Luboš Dobrovský.

Na naše sympozium navazuje vernisáž výstavy „Kabinet intelektuála“ v galerii SmetanaQ, v rámci níž vnuk Zdeňka Urbánka David Dušek se svými spoluautory představí knihu Zdeněk Urbánek 100.

PROGRAM

13:30 – 13:40 Zahájení Josef Chuchma
13:40 – 13:50 Úvodem Ivan M. Havel

Část první – Zdeněk Urbánek prozaik

13:50 – 14:20 Vladimír Karfík: Zdeněk Urbánek ve vývoji české literatury
14:20 – 14:40 Michael Žantovský: Přísný přítel Zdeněk Urbánek
14:40 – 14:55 Milan Uhde: Jak mě Zdeněk Urbánek ovlivnil a co pro mne znamenal v letech totality

15:10 – 15:25 Přestávka – káva – fotoshow

Část druhá – Zdeněk Urbánek překladatel

15:25 – 15:55 Jan Zelenka: Zdeněk Urbánek překladatel

16:00 – 16:30 Stanislav Rubáš: Urbánkův Hamlet

16:30 – 16:45 Luboš Dobrovský: Závěrem

Knihu představí Orly Castel-Bloomová a Hana Ullmanová z FF UK.

Uvádí Michael Žantovský.

Překlad do češtiny zajištěn.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Garamond a Velvyslanectvím Státu Izrael.

Ve skutečnosti je zapotřebí vrátit se zpět o deset let, do doby, kdy nastávala postupná liberalizace neostalinského režimu, přinášející zásadní sociální a kulturní změny. Nastupující generace se vůči establishmentu vymezovala různým způsobem. Mezi ty nejviditelnější a nejhlasitější patřila doslova exploze bigbeatových kapel a (tehdy) šokující móda mladých mužů spočívající v nošení dlouhých vlasů. Nejen západní hudba, překonávající železnou oponu pomocí rozhlasových přijímačů, ale i literatura, a to především beatnická, trvale ovlivnily mentalitu mladých lidí. Nezůstalo pouze u recepce, ale i osobních kontaktů se svobodným světem. Snahy o reformu domácí ekonomiky, vynikající počiny na poli kinematografie (nová vlna) se odehrávaly v turbulentních časech mezinárodních událostí.

Nejen tomu, ale i dalším aspektům „zlatých“ šedesátých let bude věnována tato konference, na níž mj. vystoupí Petr Blažek, Barbora Bothová, Jan Blüml, Petr Kopal, Ladislav Kudrna, Josef Rauvolf, František Stárek Čuňas, Michal Stehlík a Martin Valenta.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů. Vstup na konferenci je volný, bez nutnosti registrace.

PROGRAM

Pozvání k diskusi přijali: Jan Čižinský, starosta MČ Praha 7, Jan Snopek, zástupce Platformy pro sociální bydlení, Martin Freund (Žít Brno), uvolněný člen Zastupitelstva města Brno, člen Komise pro bydlení Rady města Brno a předseda Výboru pro národnostní menšiny ZMB, a Adam Fialík, vedoucí programu IQ Roma servis

Večer se koná ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Výboru dobré vůle – Nadací Olgy Havlové.

Absolventka Harvardské univerzity se v odborném díle zabývá kanadskou literaturou a národní identitou. Je autorkou řady povídek, novel, básnických sbírek a knih pro děti. Do češtiny byly přeloženy mj. beletristické knihy Loupení jehňátek (1995), Slepý vrah (2001) psychologický román Muzeum zkamenělin (2002), sociální sci-fi Přežívá nejsmutnější (2005), Kus temnoty (2017) a povídkové soubory Modrovousovo vejce (2002) a Stan (2006). Nejznámějším dílem je „spekulativní“ román z blízké budoucnosti s názvem Příběh služebnice (2008), který byl také letos převeden do seriálové podoby.

Margaret Atwoodová je nositelkou řady kanadských a zahraničních ocenění, mimo jiné Man Bookerovy ceny za rok 2000.

Večer se koná ve spolupráci se Společností Franze Kafky a u příležitosti udělení mezinárodní Ceny Franze Kafky. S autorkou hovoří Michael Žantovský.

Simultánní tlumočení zajištěno. Vstup pouze po předchozí registraci.

* Setkání budeme natáčet, záznam poté naleznete na našem webu a YouTube.

Moderovanou diskusi s Ivanem M. Havlem a autorkou publikace Janou Wohlmuth Markupovou povede ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk.

Akci pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Karolinum, v jehož edici Orální historie kniha vychází.

Kniha Zdeňka Velíška vznikala převážně v roce 2016, kdy vrcholil příval běženců do Evropy a souběžně s ním se začaly různit reakce evropských národů i vlád na nečekanou situaci. My v Česku jsme na obrazovkách viděli jen dav, málokdy tváře. Zejména když se mezi „námi“ a „jimi“ zvedly ploty. Proti pocitu hrozby jsme nemohli postavit vlastní zkušenost s migranty na naší půdě, ani poznatky o jejich počínající integraci u našich sousedů. O té se téměř nepsalo.

To přivedlo autora k rozhodnutí vypravit se do nejbližšího zahraničí, vybavit se tam osobními poznatky a sepsat pak o imigraci a integraci aspoň kusé, ale snad i objektivní svědectví. Některé stránky této knížky varují, jiné dokazují, že identitu Evropy migranti nemění a o její islamizaci viditelně neusilují.

Knihu Oni zblízka, my pod drobnohledem pokřtí a diskusi se Zdeňkem Velíškem o fenoménu migrace a integrace povedou: Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, Lída Rakušanová, novinářka a spisovatelka, a encyklopedista Jakub Múčka.

​Večer moderuje Daniel Stach.

Górecki bude s politologem Ondřejem Ditrychem diskutovat i o tom, proč by se střední Evropa měla snažit Kavkazu porozumět a jak se liší vztah Česka a Polska k postsovětskému prostoru.

Wojciech Górecki je novinář, reportér, historik a analytik. Působil na velvyslanectví v Baku, byl členem expertního týmu při EU vyšetřujícího okolnosti války v Gruzii, pracuje ve Středisku východních studií (OSW). Vydal několik reportážních knih věnovaných Kavkazu. Přípitek předkům vyšel česky v nakladatelství Dokořán a Jaroslava Jiskrová — Máj v překladu Michaly Benešové a Barbory Gregorové. Vydání knihy bylo podpořeno v rámci projektů Česko-polského fóra z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR. Ve spolupráci s časopisem Demokratický střed.

Další setkání z diskusního cyklu Polského institutu v Praze a Knihovny Václava Havla, který představuje současné polské reportéry.

V jakých podmínkách žila společnost i církev pod vládou jedné strany, co vyústilo ve společenské hnutí Charta 77, které mezi věřícími našlo mnoho sympatizantů, signatářů, několik mluvčích a řadu obětavých dělníků? Beseda s disidentem a (v letech 1980–1981) mluvčím Charty 77 Milošem Rejchrtem.

Prezentována bude také publikace Cesta církve – VIII. díl, která přináší dokumenty o podílu věřících na chartistickém hnutí a změnách, které nakonec vedly k přerodu společnosti a nenásilné sametové revoluci v roce 1989.