Pomozte nám prošlápnout Havel Walk!

Stejně jako dalších 54 neziskových organizací jsme se koncem dubna přihlásili do soutěže Ackee o 1 milion Kč na vytvoření aplikace. A stejně jako 19 dalších jsme 9. května postoupili do semifinále. A stejně jako každý chceme vyhrát, protože si myslíme, že náš projekt Havel Walk je smysluplný a potřebný. Pokud to vidíte stejně, dejte nám hlas: lajkujte, sdílejte, palečkujte zde... do 19. května, přesně do osmé hodiny večerní. Moc děkujeme!  #HavelWalk

„Jsem prostě dítětem věku pojmového a nikoliv mytického myšlení, a proto i můj bůh – když už jsem donucen o něm mluvit (což činím velmi nerad) – se jeví zřejmě jako něco hrozně abstraktního, mlhavého a věru málo přitažlivého. Tak se ovšem jeví jen tomu, koho se o něm pokouším informovat – ta zkušenost sama je živoucí, důvěrná a konkrétní, možná (…) živější než u leckohos, kdo má svého „normálního“ Boha řádně vybaveného všemi příslušnými atributy (které ho ovšem mnohdy kupodivu spíš zakrývají, než přibližují). A co je taky pro mého boha příznačné: že je mistrem čekání, čímž mne občas dost znervózňuje. Jako by přede mnou aranžoval různé možnosti a pak mlčky čekal, co udělám. (…) Jeho poslední soud se odehrává teď, neustále, pořád – a přitom je vždy znovu poslední: nic, co se stalo, se už nemůže odestát, vše zůstává v „paměti bytí“ – a i já tam zůstanu – odsouzen být navěky sám se sebou – takovým, jaký jsem a jakým sám sebe dělám.“

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980

Jan Lukeš: Právě proto, že jsem. Rozhovor s Ivanem M. HavlemPavel Juráček: Ze života tajtrlíkůPomozte nám prošlápnout Havel Walk!