ÚvodKalendář akcí / Večery s polskými...

Večery s polskými reportéry: Daleký, nebo blízký Kavkaz?

Ilustrace
  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 26. říjen 2017, 19:00 – 21:00

Tři postsovětské republiky, Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán, poznal Wojciech Górecki zblízka: jako novinář, reportér, účastník zahraniční mise i diplomat. Dokáže poutavě i erudovaně vyprávět o jejich dlouhé a bohaté historii, tradicích, kultuře a současných problémech, které mají často kořeny v dějinách a dnes vedou k ozbrojeným konfliktům. Jako reportér také mluvil s mnoha lidmi – s politiky i lidmi v ulicích. Jeho kniha Přípitek předkům nyní vychází česky.

Górecki bude s politologem Ondřejem Ditrychem diskutovat i o tom, proč by se střední Evropa měla snažit Kavkazu porozumět a jak se liší vztah Česka a Polska k postsovětskému prostoru.

Wojciech Górecki je novinář, reportér, historik a analytik. Působil na velvyslanectví v Baku, byl členem expertního týmu při EU vyšetřujícího okolnosti války v Gruzii, pracuje ve Středisku východních studií (OSW). Vydal několik reportážních knih věnovaných Kavkazu. Přípitek předkům vyšel česky v nakladatelství Dokořán a Jaroslava Jiskrová — Máj v překladu Michaly Benešové a Barbory Gregorové. Vydání knihy bylo podpořeno v rámci projektů Česko-polského fóra z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR. Ve spolupráci s časopisem Demokratický střed.

Další setkání z diskusního cyklu Polského institutu v Praze a Knihovny Václava Havla, který představuje současné polské reportéry.

Sdílet

Facebook | Twitter

„Mnozí dnešní Evropané či Američané pociťují bolestivě fakt, že euroamerická civilizace zničila svébytnost mimoevropských kultur, zakoušejí to jako svou vinu a cítí potřebu tuto vinu odčiňovat jakýmsi vciťováním se do jiných, přizpůsobováním se jim, podbízením se, touhou jim tak či onak „pomáhat“. To je podle mne falešná cesta… obsahuje opět onen známý pocit nadřazenosti… je to kolonialismus naruby. Je to intelektuálská křeč. Myslím, že si všichni nejlépe navzájem porozumíme, když si nebudeme na nic hrát, zůstaneme prostě všichni sami sebou a budeme se jen navzájem ctít a respektovat.“

Václav Havel:
Řeč při předávání Ceny Indíry Gándhíové, Dillí, 8. únor 1994