ÚvodKalendář akcí / Daniel Cohn-Bendit: Od...

Daniel Cohn-Bendit: Od bouřící se Evropy k Evropě strachu?

Ilustrace
  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 27. duben 2018, 20:00 – 22:00

Pro účast na debatě je nutné se zaregistrovat ZDE.

Daniel Cohn-Bendit je francouzsko-německý politik. Byl jedním ze studentských vůdců květnových nepokojů v Paříži v roce 1968. Spolupředsedal skupině Evropských Zelených v Evropském parlamentu a je spolupředsedou Spinelliho skupiny v Evropském parlamentu, která se snaží oživit evropský federalistický projekt.

Rok 1968 byl v mnohých ohledech rokem revolučním, plným zpochybňování, během kterého se lidé po celé Evropě bouřili proti statu quo a zamýšleli se nad svými hodnotami. Dnes v popisech obecného pocitu současných Evropanů zase často slýcháváme slovo strach. Různá vysvětlení nárůstu populismu často začínají právě „lidmi zklamanými establishmentem“, zatímco se anti-establishmentové síly často odvolávají na nějaké „hodnoty“. Dnes mají mnozí Evropané jako snad nikdy dříve snahu ochraňovat „židovsko-křesťanské“ hodnoty, když se cítí být ohroženi radikálním islamismem, vzestupem Číny, nebo něčím méně hmatatelným, jako je krize identity, kterou současná Evropa prochází. Zatímco rok 1968 skončil ve Francii sociálními změnami, na druhé straně Železné opony bylo pražské jaro rozdrceno tanky Varšavské smlouvy, dávajíc do pohybu sérii událostí, které vedly k normalizačním sedmdesátým letem. Do jaké míry se v roce 2018 bude historie opakovat?

Půjde západ Unie jedním směrem, zatímco Visegrád se vydá směrem opačným? Je současná Evropa opravdu Evropou strachu? A z čeho se z událostí roku 1968 můžeme poučit, aby si dnešní Evropané snadněji poradili s rokem 2018?

Daniel Cohn-Bendit vystoupí v rámci debatního cyklu, který spolupořádají: KVH, Francouzský institut v Praze, Institut pro evropskou politiku Europeum a Goethe institut.

Debata se uskuteční ve francouzštině, simultánní tlumočení zajištěno.

Vážení přátelé, KVH se před setkáním otevře již v 19.00 hodin. Přednostně v sále uvítáme návštěvníky s potvrzenou registrací. Prosíme, přijďte včas, počet míst k sezení je omezený. Těšíme se na Vás!

Související videa

Sdílet

Facebook | Twitter

„Jsem prostě dítětem věku pojmového a nikoliv mytického myšlení, a proto i můj bůh – když už jsem donucen o něm mluvit (což činím velmi nerad) – se jeví zřejmě jako něco hrozně abstraktního, mlhavého a věru málo přitažlivého. Tak se ovšem jeví jen tomu, koho se o něm pokouším informovat – ta zkušenost sama je živoucí, důvěrná a konkrétní, možná (…) živější než u leckohos, kdo má svého „normálního“ Boha řádně vybaveného všemi příslušnými atributy (které ho ovšem mnohdy kupodivu spíš zakrývají, než přibližují). A co je taky pro mého boha příznačné: že je mistrem čekání, čímž mne občas dost znervózňuje. Jako by přede mnou aranžoval různé možnosti a pak mlčky čekal, co udělám. (…) Jeho poslední soud se odehrává teď, neustále, pořád – a přitom je vždy znovu poslední: nic, co se stalo, se už nemůže odestát, vše zůstává v „paměti bytí“ – a i já tam zůstanu – odsouzen být navěky sám se sebou – takovým, jaký jsem a jakým sám sebe dělám.“

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980