ÚvodKalendář akcí / Co potřebují ohrožené...

Co potřebují ohrožené děti

Ilustrace
  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 3. září 2018, 19:00 – 21:00

Diskuse se zaměří na analýzu současné situace ohrožených dětí v ČR v kontextu probíhajících změn v oblasti sociální a rodinné politiky. Dále pak na plnění mezinárodně právních závazků České republiky v oblastech ochrany lidských práv. Mezi pozvanými hosty jsou odborníci, kteří se zasazují o kvalitní a důstojné podmínky v péči o ohrožené děti včetně jejich následné podpory v době dospívání a rané dospělosti.

V debatě bude popsán současný stav včetně doporučení, která Česká republika v této oblasti pravidelně dostává od lidskoprávních mezinárodních organizací (Rada Evropy, Výbor pro práva dítěte OSN, Evropský soud pro lidská práva). Dalším tématem bude představení funkčních a kvalitních služeb, které se snaží nejen o pomoc konkrétním dětem, ale podílejí se i na systémových změnách, které by měly přispět k zvýšené ochraně ohrožených dětí a jejich rodin do budoucnosti.

Diskutují: Marie Oktábcová (Nadace J&T), Jana Luhanová (Routa), Alexandra Tichánková (Děti patří domů), Klára Chábová (Mimo domov), Tereza Jandová (Dětský domov Korkyně), Radek Laci (Vteřina poté) a Terezie Pemová (NIDAR). 

Moderuje Tibor A. Brečka.

Debatu organizuje Národní institut pro děti a rodinu, z.s., 1. Lékařská fakulta UK a Knihovna Václava Havla při příležitosti XXII. Světového kongresu ISPCAN (International Society for Prevention Child Abuse and Neglect).

Sdílet

Facebook | Twitter

„Vůbec mne netrápí tak zvané rozpory různých myšlenkových systémů a nepřipadá mi vůbec nijak zvrácené počínat si v tomto směru zcela „situačně“: když mi určitý termín, určitá terminologie nebo určitá teorie připadá v některé konkrétní situaci jako výstižná, nemám vůbec žádné zábrany ji plně exploatovat (a vůbec mi nevadí, jevím-li se v takovém okamžiku jako epigon), zároveň se tím ale vůbec necítím zavázán k jakékoli „věrnosti“.“

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 1. květen 1981