ÚvodNovinky / Svou Violu jsem naladil co...

Svou Violu jsem naladil co možno nejhlouběji

8. únor 2010

IlustraceSrdečně Vás zveme na literární večer Violy Fischerové, druhý z cyklu pěti večerů v rámci Jara s Šestatřicátníky, který se uskuteční ve středu 24. února 2010 od 18 hodin v Galerii Montmartre, Řetězová 7, Praha 1.

Básnířka Viola Fischerová proslula svou tvorbou, psanou až – řečeno názvem její sbírky – v „babí hodině“, od devadesátých let do současnosti. Tento večer však představí její současnou tvorbu v konfrontaci s její téměř neznámou, zčásti ztracenou a nyní krok za krokem objevovanou tvorbou z dívčích let, z éry Šestatřicátníků.

Verše čte básnířka sama a její dívčí alter ego, studentka herectví na DAMU Marie Štípková. Literárněhistorický úvod přednese Martin C. Putna.

Související fotogalerie

Související akce

Sdílet

Facebook | Twitter

„Člověk si tu ovšem – ať chce nebo nechce – musí často klást otázku, zda to má všechno smysl a jaký… Odpověď – pozitivní odpověď – nalézám nakonec vždycky jen v sobě, ve své celkové víře ve smysl věcí, ve své naději. Čemu je totiž člověk vlastně odpovědný? K čemu se vztahuje? Co je posledním horizontem jeho počínání; absolutním úběžníkem všeho, co dělá; neobelstitelnou „pamětí bytí“, svědomím světa i nejvyšší „soudní“ instancí; co je tím rozhodujícím měřítkem, pozadím či prostorem každé jeho existenciální zkušenosti? A co je zároveň tím nejdůležitějším svědkem či záhadným partnerem jeho každodenních rozprav se sebou samým; tím, čeho se člověk – ať je vržen do jakékoliv situace – nepřetržitě ptá, na co spoléhá a k čemu se svým konáním obrací; tím, co ho svou vševědoucností a nepodplatitelností straší i zachraňuje; tím, na co člověk vlastně jedině dá a kvůli čemu se snaží? “

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980

Filip Topol: Fantazie G mollNové knihyCena Václava Havla za lidská práva 2014