ÚvodNovinky / Svou Violu jsem naladil co...

Svou Violu jsem naladil co možno nejhlouběji

8. únor 2010

IlustraceSrdečně Vás zveme na literární večer Violy Fischerové, druhý z cyklu pěti večerů v rámci Jara s Šestatřicátníky, který se uskuteční ve středu 24. února 2010 od 18 hodin v Galerii Montmartre, Řetězová 7, Praha 1.

Básnířka Viola Fischerová proslula svou tvorbou, psanou až – řečeno názvem její sbírky – v „babí hodině“, od devadesátých let do současnosti. Tento večer však představí její současnou tvorbu v konfrontaci s její téměř neznámou, zčásti ztracenou a nyní krok za krokem objevovanou tvorbou z dívčích let, z éry Šestatřicátníků.

Verše čte básnířka sama a její dívčí alter ego, studentka herectví na DAMU Marie Štípková. Literárněhistorický úvod přednese Martin C. Putna.

Související fotogalerie

Související akce

Sdílet

Facebook | Twitter

„Do „rodiny člověka“ máme velmi daleko; dokonce se tomu ideálu spíš vzdalujeme než přibližujeme. Zájmy osobní, sobecké, státní, národní, skupinové i – chcete-li – firemní stále ještě povážlivě převládají nad zájmy vskutku obecnými a globálními. Stále jsme ještě poplatni zhoubnému a veskrze pyšnému dojmu, že člověk je vrcholem stvoření a nikoli jen jeho součástí a že tudíž smí cokoli. Stále ještě mnoho lidí říká, že jim nejde o sebe, ale o věc, ale přitom jim jde prokazatelně o sebe a nikoli o věc. Stále ještě ničíme planetu, která nám byla svěřena, i její okolí. Stále ještě zavíráme oči před rostoucími sociálními, civilizačními i etnicko-kulturními konflikty dnešního světa. Čas od času říkáme, že anonymní megamašinerie, které jsme si vytvořili, nám neslouží, ale naopak nás zotročují, stále ale nic neděláme pro to, aby tomu tak nebylo.“

Václav Havel:
Projev pro obě sněmovny Kongresu USA, Washington, 21. únor 1990