ÚvodVidea / Osvoboďte Li Pi-fenga! (4....

Osvoboďte Li Pi-fenga! (4. 6. 2013)

Knihovna Václava Havla se v den výročí událostí na Náměstí Nebeského klidu připojuje k celosvětové akci čtení básní vězněného literáta Li Pi-fenga. Uvádí prof. Olga Lomová, z Li Pi-fengových básní a deníků čtou Daniel Konrád a Jáchym Topol. Čínský básník, spisovatel a bojovník za demokracii Li Pi-feng již ve vězení strávil dohromady dvanáct let. Nejprve byl odsouzen za účast v protestním hnutí na Náměstí Nebeského klidu roku 1989. V roce 1998, nedlouho poté, co zveřejnil svou reportáž o protestech textilních dělníků ve svém rodném městě Mien-jangu, byl zadržen podruhé a odsouzen za takzvané hospodářské přečiny, které se začaly v Číně používat vůči lidskoprávním aktivistům včetně například Aj Wej-weje. V listopadu 2012 byl pak tehdy osmačtyřicetiletý Li odsouzen potřetí, tentokrát k dalším dvanácti rokům žaláře, opět bez pádného důvodu či důkazů a pouze na základě domněnky, že předchozí rok pomohl svému příteli, spisovateli Liao I-wuovi, uprchnout z ČLR do Německa. Li, jenž v krátkých tvůrčích obdobích na svobodě napsal řadu básní, drama i román, tak má ve vězení zůstat do roku 2024. Celosvětovou akci Worldwide Reading for Li Bifeng, ke které se kromě Prahy připojily metropole jako Paříž, New York a další, organizuje Mezinárodní literární festival v Berlíně. Podílí se na něm také organizace Amnesty International a Světová akademie umění v Kolíně.

„Mnozí dnešní Evropané či Američané pociťují bolestivě fakt, že euroamerická civilizace zničila svébytnost mimoevropských kultur, zakoušejí to jako svou vinu a cítí potřebu tuto vinu odčiňovat jakýmsi vciťováním se do jiných, přizpůsobováním se jim, podbízením se, touhou jim tak či onak „pomáhat“. To je podle mne falešná cesta… obsahuje opět onen známý pocit nadřazenosti… je to kolonialismus naruby. Je to intelektuálská křeč. Myslím, že si všichni nejlépe navzájem porozumíme, když si nebudeme na nic hrát, zůstaneme prostě všichni sami sebou a budeme se jen navzájem ctít a respektovat.“

Václav Havel:
Řeč při předávání Ceny Indíry Gándhíové, Dillí, 8. únor 1994