ÚvodVidea / Výzvy, paradoxy, hry:...

Výzvy, paradoxy, hry: Václav Havel - I. Largo desolato (24.10. 2013)

První z večerů věnovaných divadelním hrám Václava Havla. Largo desolato, dle svého autora „... ‚hudební úvaha' o tíži lidského bytí; o těžkosti zápasu člověka o svou identitu s neosobní mocí, která mu ji chce vzít; o podivném rozporu mezi skutečnými možnostmi člověka a rolí, kterou mu jeho prostředí, osud i jeho vlastní práce přisoudily; o tom, jak snadno lze teoreticky vědět, jak žít, ale jak těžké je opravdu tak žít; o věčném ‚hoři z rozumu'; o tragické nemožnosti, aby si porozuměli i lidé, kteří to navzájem myslí se sebou dobře; o lidské samotě, strachu i zbabělosti; atd. atd. -- a posléze ovšem (a to hlavně) o tragickokomické a absurdní dimenzi těchto všech témat." Divadelní hra Václava Havla z různých úhlů pohledu: zkušenosti režisérů a herců, názory odborníků a kritiků, ukázky video a audio záznamů, vzpomínky pamětníků a v neposlední řadě záměry, inspirace, reflexe a připomínky autora samotného. Hosté: Jan Foll, Andrej Krob, Josef Mlejnek. Večerem provázela Anna Freimanová.

„Uvažuji-li jako to, co ze mne tento svět dělá – totiž jako lidské identity zbavený šroubek gigantického soustrojí –, pak opravdu nemohu dělat nic: ničení zeměkoule, ohlupování národů a výrobu tisíců nových termojaderných bomb samozřejmě nezastavím. Uvažuji-li však jako to, čím každý z nás původně je, resp. čím každý z nás má – nezávisle na stavu světa – základní možnost se stát, totiž jako svéprávná lidská bytost, schopná odpovědnosti ke světu a za svět, pak samozřejmě mohu dělat mnoho.“

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 6. březen 1982

Rozhovory Václava HavlaJan Lukeš: Právě proto, že jsem. Rozhovor s Ivanem M. HavlemPavel Juráček: Ze života tajtrlíků