ÚvodVidea / Výzvy, paradoxy, hry:...

Výzvy, paradoxy, hry: Václav Havel -- III. Zítra to spustíme (13. 2. 2014)

Historická meditace o pěti dějstvích. Divadelní hra Václava Havla, která se od ostatních liší ve všech směrech: nehavlovskou stavbou i dialogy, vznikem, neboť po téměř dvaceti letech zákazů ji VH napsal na konkrétní objednávku tehdy „kultovního" Divadla na provázku, i částečně převzatou provázkovskou poetikou. Hra vznikla v roce 1988 k 70. výročí zrodu Československa, kdy krusta tuhé totality již pomalu, nenápadně, ale jistě puká... Hostem Knihovny VH byl Petr Oslzlý, ředitel a dramaturg Divadla na provázku, dlouholetý přítel a spolupracovník Václava Havla. Dalšími hosty byly Eva Salzmannová a Vladimír Javorský. Cyklus večerů věnovaných divadelním hrám Václava Havla připravuje Anna Freimanová. Připomněli jsme si osvěžující vlnu „malých" divadel 80. let a jejich blahodárnou roli v tehdejším totalitním kulturním prostoru. S Petrem Oslzlým a s Evou Salzmannovou bjsme zavzpomínali na návštěvy disidenta Václava Havla na představení v klubu Na Chmelnici nebo v hotelu Tichý a na postupné sbližování divadelníků zakázaných s těmi jakž takž povolenými i na společnou tvorbu pod hrozbou nejrůznějších sankcí. Připomněli jsme též zkoušky scénického časopisu Rozrazil a vznik televizní inscenace hry v režii Viktora Polesného. V archivních záběrech jsme ukázali, jak zajímavě znělo historické téma v loutkovém představení (Divadlo Lampion, režie Karel Brožek) nebo v rozhlasovém zpracování (režie Lída Engelová). Téměř každý měsíc jedna divadelní hra Václava Havla z různých úhlů pohledu: zkušenosti režisérů a herců, názory odborníků a kritiků, ukázky video a audio záznamů, vzpomínky pamětníků a v neposlední řadě záměry, inspirace, reflexe a připomínky autora samotného.

Z dopisu Straně zelených

„Nechceme-li, aby v našem rybníce byli navždy jen dva tlustí sumci, musíme tam nasadit i nějakou štiku. Sumci navíc obvykle myslí jen na to, jak přežít nejbližší výlov, a odmítají myslet dál. Ale my přece nechceme, aby z naší země byla za třicet let jen průmyslová poušť, sloužící sice růstu růstu, ale vyzařující jediné: totální beznaděj. Jinými slovy: volme zelené!“

Václav Havel:
Dopis, 6. září 2009

Václav Havel: Zápisky obviněnéhoHavel—Prigov a česká experimentální tvorbaZdeněk Lukeš: Praha Václava Havla