ÚvodVidea / Výzvy, paradoxy, hry:...

Výzvy, paradoxy, hry: Václav Havel -- V. Princip Vaňek (16. 4. 2014)

Českou divadelní scénou putuje Ferdinand Vaněk již skoro 40 let. Zrodil se na Hrádečku mimochodem, pro obveselení kamarádů: „...mnoho toho na scéně obvykle nenamluví ani neudělá, ale svou prostou existencí, přítomností na scéně, faktem, že je tím, kým je, nutí své okolí, aby se tak či onak vyjevilo." Budeme hovořit nejen o Havlově Audienci, Vernisáži nebo Protestu, ale Lenka Jungmannová připomene celý soubor „vaňkovek" -- tedy i hry Pavla Kohouta, Pavla Landovského a Jiřího Dienstbiera.

„Celková otázka tedy zní: K jak hluboké zítřejší duchovní a mravní impotenci národa povede dnešní kastrace jeho kultury? Obávám se, že zhoubné společenské následky tu o mnoho let přežijí konkrétní politické zájmy, jež je vyvolaly. O to větší bude ovšem historická vina těch, kteří duchovní budoucnost národa obětovali zájmům své mocenské přítomnosti. “

Václav Havel:
Dopis Gustávu Husákovi – samizdatová esej, 8. duben 1975