ÚvodVidea / Příběh Charty 77 (19. 2....

Příběh Charty 77 (19. 2. 2015)

Přednáška Kamily Bendové, signatářky Charty a účastnice tehdejšího dění. Charta 77 jako občanská iniciativa vznikla v roce 1976 a ukončila svou činnost v roce 1992. Původní dokument, Prohlášení Charty 77, podepsalo 242 signatářů, další se připojovali. Časem se Charta 77 stala nejvýznamnější československou občanskou iniciativou, kritizující tehdejší politickou a státní moc, především za nedodržování lidských a občanských práv. Život Charty byl poměrně krátký, ale pestrý, rok od roku se její vliv a záběr rozšiřoval. Jaké byly úspěchy Charty a její finální podíl na pádu totalitního režimu? Přispěla Charta k položení základů demokracie?

„Jsem prostě dítětem věku pojmového a nikoliv mytického myšlení, a proto i můj bůh – když už jsem donucen o něm mluvit (což činím velmi nerad) – se jeví zřejmě jako něco hrozně abstraktního, mlhavého a věru málo přitažlivého. Tak se ovšem jeví jen tomu, koho se o něm pokouším informovat – ta zkušenost sama je živoucí, důvěrná a konkrétní, možná (…) živější než u leckohos, kdo má svého „normálního“ Boha řádně vybaveného všemi příslušnými atributy (které ho ovšem mnohdy kupodivu spíš zakrývají, než přibližují). A co je taky pro mého boha příznačné: že je mistrem čekání, čímž mne občas dost znervózňuje. Jako by přede mnou aranžoval různé možnosti a pak mlčky čekal, co udělám. (…) Jeho poslední soud se odehrává teď, neustále, pořád – a přitom je vždy znovu poslední: nic, co se stalo, se už nemůže odestát, vše zůstává v „paměti bytí“ – a i já tam zůstanu – odsouzen být navěky sám se sebou – takovým, jaký jsem a jakým sám sebe dělám.“

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980

Rozhovory Václava HavlaJan Lukeš: Právě proto, že jsem. Rozhovor s Ivanem M. HavlemPavel Juráček: Ze života tajtrlíků