ÚvodVidea / Pochodeň č. 2 Vzpomínkový...

Pochodeň č. 2 Vzpomínkový večer na Jana Zajíce (24. 2. 2015)

Dne 25. února 1969 se v jednom z domů na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil student železniční průmyslovky v Šumperku Jan Zajíc. Navazoval na čin Jana Palacha, který chtěl sebeupálením vyburcovat domácí veřejnost z rezignace, do níž se začala propadat necelých pět měsíců po srpnové okupaci Československa. Jan Zajíc se stal nejznámějším Palachovým následovníkem. Jeho životní osudy, motivy jeho šokujícího protestu či reakce veřejnosti a režimu v Knihovně Václava Havla připomněli Branislav Dorko (autor monografie Jan Zajíc) a Monika Horsáková (spoluautorka filmu Sami proti zlu: Jan Zajíc - pochodeň č. 2). Večer, moderovaný historikem Petrem Blažkem, se uskutečnil ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů.

„Do „rodiny člověka“ máme velmi daleko; dokonce se tomu ideálu spíš vzdalujeme než přibližujeme. Zájmy osobní, sobecké, státní, národní, skupinové i – chcete-li – firemní stále ještě povážlivě převládají nad zájmy vskutku obecnými a globálními. Stále jsme ještě poplatni zhoubnému a veskrze pyšnému dojmu, že člověk je vrcholem stvoření a nikoli jen jeho součástí a že tudíž smí cokoli. Stále ještě mnoho lidí říká, že jim nejde o sebe, ale o věc, ale přitom jim jde prokazatelně o sebe a nikoli o věc. Stále ještě ničíme planetu, která nám byla svěřena, i její okolí. Stále ještě zavíráme oči před rostoucími sociálními, civilizačními i etnicko-kulturními konflikty dnešního světa. Čas od času říkáme, že anonymní megamašinerie, které jsme si vytvořili, nám neslouží, ale naopak nás zotročují, stále ale nic neděláme pro to, aby tomu tak nebylo.“

Václav Havel:
Projev pro obě sněmovny Kongresu USA, Washington, 21. únor 1990

Václav Havel: Zápisky obviněnéhoHavel—Prigov a česká experimentální tvorbaZdeněk Lukeš: Praha Václava Havla