ÚvodVidea / Pochodeň č. 2 Vzpomínkový...

Pochodeň č. 2 Vzpomínkový večer na Jana Zajíce (24. 2. 2015)

Dne 25. února 1969 se v jednom z domů na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil student železniční průmyslovky v Šumperku Jan Zajíc. Navazoval na čin Jana Palacha, který chtěl sebeupálením vyburcovat domácí veřejnost z rezignace, do níž se začala propadat necelých pět měsíců po srpnové okupaci Československa. Jan Zajíc se stal nejznámějším Palachovým následovníkem. Jeho životní osudy, motivy jeho šokujícího protestu či reakce veřejnosti a režimu v Knihovně Václava Havla připomněli Branislav Dorko (autor monografie Jan Zajíc) a Monika Horsáková (spoluautorka filmu Sami proti zlu: Jan Zajíc - pochodeň č. 2). Večer, moderovaný historikem Petrem Blažkem, se uskutečnil ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů.

„Technika – toto dítě moderní vědy jakožto dítěte novověké metafyziky – se vymkla člověku z rukou, přestala mu sloužit, zotročila ho a donutila, aby jí asistoval u přípravy své vlastní zkázy. A člověk nezná východisko: nedisponuje myšlenkou, vírou a tím méně nějakým politickým konceptem, který by mu vrátil situaci do jeho rukou; bezmocně přihlíží, jak onen chladně fungující stroj, který vytvořil, ho nezadržitelně pohlcuje a vytrhuje ze všech jeho přirozených vazeb (například z jeho „domova“ v nejrůznějším slova smyslu, včetně jeho domova v biosféře), jak ho vzdaluje zkušenosti bytí a uvrhuje do „světa jsoucen“.“

Václav Havel:
Moc bezmocných – samizdatová esej, říjen 1978