ÚvodVidea / Havel ve squatu Klinika:...

Havel ve squatu Klinika: Underground tehdy a underground teď (25. 1. 2016)

Komentované hudební nahrávky jako pokus konfrontovat underground „Havlovy éry“ s podzemní scénou dneška. Může vůbec ještě existovat underground? Spojuje něco hudebníky „vytlačené na okraj“ v době normalizace a ve 21. století? Co změnil nástup digitální éry? Je současná hudební rezistence levicovější než její předchůdci? Co zůstává jako leitmotiv? Večer mezi přednáškou a mejdanem připravil a uváděl Pavel Klusák. Po skončení pořadu následoval koncert Potmě, undergroundový hiphop s dokumentaristkou a raperkou Martinou Malinovou.

„Jsem prostě dítětem věku pojmového a nikoliv mytického myšlení, a proto i můj bůh – když už jsem donucen o něm mluvit (což činím velmi nerad) – se jeví zřejmě jako něco hrozně abstraktního, mlhavého a věru málo přitažlivého. Tak se ovšem jeví jen tomu, koho se o něm pokouším informovat – ta zkušenost sama je živoucí, důvěrná a konkrétní, možná (…) živější než u leckohos, kdo má svého „normálního“ Boha řádně vybaveného všemi příslušnými atributy (které ho ovšem mnohdy kupodivu spíš zakrývají, než přibližují). A co je taky pro mého boha příznačné: že je mistrem čekání, čímž mne občas dost znervózňuje. Jako by přede mnou aranžoval různé možnosti a pak mlčky čekal, co udělám. (…) Jeho poslední soud se odehrává teď, neustále, pořád – a přitom je vždy znovu poslední: nic, co se stalo, se už nemůže odestát, vše zůstává v „paměti bytí“ – a i já tam zůstanu – odsouzen být navěky sám se sebou – takovým, jaký jsem a jakým sám sebe dělám.“

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980

Václav Havel: Zápisky obviněnéhoHavel—Prigov a česká experimentální tvorbaZdeněk Lukeš: Praha Václava Havla