ÚvodVidea / Nová levice po česku:...

Nová levice po česku: Havlova Moc bezmocných v západním kontextu (6. 4. 2016)

Na konci šedesátých let odmítla nová levice spolu s kapitalismem Západu i byrokratismus sovětského Východu a spolu s ním i západní odborové centrály a politické strany – sociálně-demokratické i komunistické. Proti jejich hierarchické a centralizované organizaci „svrchu“ postavila anarchickou a decentralizovanou samo-organizaci „zespodu“. Proti jejich plánům na transformaci společnosti prostřednictvím moci státu vyzývala k proměně života povstávající z bezprostředních rozhodnutí jednotlivců. Na místo utopií, jež měly nastat po příchodu zářných zítřků, „tam a potom“, postavila revoluci naší každodennosti, „zde a nyní“.

„Mnozí dnešní Evropané či Američané pociťují bolestivě fakt, že euroamerická civilizace zničila svébytnost mimoevropských kultur, zakoušejí to jako svou vinu a cítí potřebu tuto vinu odčiňovat jakýmsi vciťováním se do jiných, přizpůsobováním se jim, podbízením se, touhou jim tak či onak „pomáhat“. To je podle mne falešná cesta… obsahuje opět onen známý pocit nadřazenosti… je to kolonialismus naruby. Je to intelektuálská křeč. Myslím, že si všichni nejlépe navzájem porozumíme, když si nebudeme na nic hrát, zůstaneme prostě všichni sami sebou a budeme se jen navzájem ctít a respektovat.“

Václav Havel:
Řeč při předávání Ceny Indíry Gándhíové, Dillí, 8. únor 1994