ÚvodVidea / Podivný případ se...

Podivný případ se Slavíkem: Pop music české normalizace (21. 4. 2016)

Za 70. a 80. léty v Československu se dnes ohlížíme se zkoumavým úžasem: Čím to, že se tak dařilo každodenní lži? Zábavná kultura se na ní podílela a svou popularitou, která trvá dodnes, přesahuje totalitní éru. Tehdejší běžná produkce, ale i pop jako propaganda patří mezi trpké i bizarní úkazy moderních českých dějin. Václav Havel v eseji Zpívá celá rodina (1975) popsal mediální situaci rovněž s přesahem do dnešních dnů. Klenoty normalizačního popu vybral a jeho příběh rekonstruoval Pavel Klusák.

„Do „rodiny člověka“ máme velmi daleko; dokonce se tomu ideálu spíš vzdalujeme než přibližujeme. Zájmy osobní, sobecké, státní, národní, skupinové i – chcete-li – firemní stále ještě povážlivě převládají nad zájmy vskutku obecnými a globálními. Stále jsme ještě poplatni zhoubnému a veskrze pyšnému dojmu, že člověk je vrcholem stvoření a nikoli jen jeho součástí a že tudíž smí cokoli. Stále ještě mnoho lidí říká, že jim nejde o sebe, ale o věc, ale přitom jim jde prokazatelně o sebe a nikoli o věc. Stále ještě ničíme planetu, která nám byla svěřena, i její okolí. Stále ještě zavíráme oči před rostoucími sociálními, civilizačními i etnicko-kulturními konflikty dnešního světa. Čas od času říkáme, že anonymní megamašinerie, které jsme si vytvořili, nám neslouží, ale naopak nás zotročují, stále ale nic neděláme pro to, aby tomu tak nebylo.“

Václav Havel:
Projev pro obě sněmovny Kongresu USA, Washington, 21. únor 1990