ÚvodVidea / Debata s Respektem: Patří...

Debata s Respektem: Patří děti do ústavů? (10. 5. 2016)

V málokteré zemi v Evropě je v ústavní péči – kojeneckých ústavech i dětských domovech – tolik dětí jako v Česku. Přestože se situace pomalu mění a roste počet profesionálních pěstounů, na zásadní změnu systému náhradní rodinné péče pořád čekáme. Pozvání přijali ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, pěstounka Tereza Hubáčková a místopředsedkyně Federace dětských domovů Marie Kučerová.

„Jsem prostě dítětem věku pojmového a nikoliv mytického myšlení, a proto i můj bůh – když už jsem donucen o něm mluvit (což činím velmi nerad) – se jeví zřejmě jako něco hrozně abstraktního, mlhavého a věru málo přitažlivého. Tak se ovšem jeví jen tomu, koho se o něm pokouším informovat – ta zkušenost sama je živoucí, důvěrná a konkrétní, možná (…) živější než u leckohos, kdo má svého „normálního“ Boha řádně vybaveného všemi příslušnými atributy (které ho ovšem mnohdy kupodivu spíš zakrývají, než přibližují). A co je taky pro mého boha příznačné: že je mistrem čekání, čímž mne občas dost znervózňuje. Jako by přede mnou aranžoval různé možnosti a pak mlčky čekal, co udělám. (…) Jeho poslední soud se odehrává teď, neustále, pořád – a přitom je vždy znovu poslední: nic, co se stalo, se už nemůže odestát, vše zůstává v „paměti bytí“ – a i já tam zůstanu – odsouzen být navěky sám se sebou – takovým, jaký jsem a jakým sám sebe dělám.“

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980

Václav Havel: Zápisky obviněnéhoHavel—Prigov a česká experimentální tvorbaZdeněk Lukeš: Praha Václava Havla