ÚvodVidea / Josef Kordík a Tereza...

Josef Kordík a Tereza Dubinová: Povoláním kněz (1. 11. 2016)

Kniha Svoboda jít s Bohem zachycuje vzpomínky římskokatolického faráře Josefa Kordíka (1948) na mládí, povolání ke kněžské službě, studia v litoměřickém semináři, farářskou službu ve zbídačelých Sudetech, aktivity v okruhu Charty 77 a její podpis, následné odebrání státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti, civilní zaměstnání zámečníka a truhláře, návrat do duchovní služby po listopadu 1989, práci vězeňského kaplana ve věznici Valdice a vybudování živé komunity v Železnici u Jičína. Tereza Dubinová, která na knize spolupracovala, je kulturoložka a hebraistka. Debatu s autory vedl a ukázky četl Jáchym Topol.

„Jsem prostě dítětem věku pojmového a nikoliv mytického myšlení, a proto i můj bůh – když už jsem donucen o něm mluvit (což činím velmi nerad) – se jeví zřejmě jako něco hrozně abstraktního, mlhavého a věru málo přitažlivého. Tak se ovšem jeví jen tomu, koho se o něm pokouším informovat – ta zkušenost sama je živoucí, důvěrná a konkrétní, možná (…) živější než u leckohos, kdo má svého „normálního“ Boha řádně vybaveného všemi příslušnými atributy (které ho ovšem mnohdy kupodivu spíš zakrývají, než přibližují). A co je taky pro mého boha příznačné: že je mistrem čekání, čímž mne občas dost znervózňuje. Jako by přede mnou aranžoval různé možnosti a pak mlčky čekal, co udělám. (…) Jeho poslední soud se odehrává teď, neustále, pořád – a přitom je vždy znovu poslední: nic, co se stalo, se už nemůže odestát, vše zůstává v „paměti bytí“ – a i já tam zůstanu – odsouzen být navěky sám se sebou – takovým, jaký jsem a jakým sám sebe dělám.“

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980

Rozhovory Václava HavlaJan Lukeš: Právě proto, že jsem. Rozhovor s Ivanem M. HavlemPavel Juráček: Ze života tajtrlíků