ÚvodVidea / O „ruské stopě“ v...

O „ruské stopě“ v Česku kdysi a dnes (30. 1. 2018)

Meziválečné Československo bylo důležitým centrem ruského exilu, k jehož představitelům patřili významní učenci a intelektuálové. Zatímco Češi jásali v květnu roku 1945 nad příchodem Rudé armády, pro ruské (ukrajinské a běloruské) exulanty, často již československé občany, znamenal konec války další katastrofu – smrt, věznění, gulag. Situace byla o to bolestnější, že se o jejich osudech nesmělo hovořit, neboť památka na nekomunistické „Rusko mimo Rusko“ byla pro sovětsko-ruský imperiální narativ nepřijatelná. Nad problematikou proměn ruské přítomnosti v Praze a Česku diskutovali: Alexej Kelin, Ondřej Soukup a Mychajlo Fesenko. Debatu moderoval Petr Hlaváček.

„Můj liknavý vztah ke studiu Kafkova díla vychází z z nejasného dojmu, že nemusím všechno opakovaně z Kafky číst, protože beztak vím, co v jeho díle mohu nalézt… Jsem dokonce v skrytu duše přesvědčen, že kdyby Kafka neexistoval a já uměl psát lépe, než umím, napsal bych celé jeho dílo já.“

Václav Havel:
Řeč při předávání čestného doktorátu Hebrejské univerzity, Jeruzalém, 26. duben 1990