ÚvodO nás / Zakladatelé

Zakladatelé

Dagmar Havlová

Je manželkou prezidenta Václava Havla. V roce 1997 spolu s Václavem Havlem založila nadaci VIZE 97. Je členkou Femmes d’Europe a čestnou předsedkyní českého výboru UNICEF. Je aktivní členkou řady dalších českých i mezinárodních charitativních organizací. Je uznávanou českou herečkou. Podrobný profil D. Havlové

Karel Schwarzenberg

V 80. letech se jako předseda Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva zasazoval o dodržování lidských práv v Evropě. Na podzim roku 1989 se vrátil do vlasti a 10. 7. 1990 byl jmenován kancléřem prezidenta republiky. V roce 1992 vedl první delegaci OSCE do Náhorního Karabachu po vypuknutí války mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Z funkce kancléře odešel v roce 1992. V současné době je Ministrem zahraničních věcí České republiky.

Miloslav Petrusek

Byl uznávaným profesorem sociologie. Od roku 2000 působil na Institutu sociologických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Byl hostujícím profesorem na Masarykově Univerzitě v Brně, externě přednášel na katedrách Kulturologie a Sociologie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2001 byl předsedou Masarykovy české sociologické společnosti. Pracoval též jako expert pro Světovou banku v oblasti modernizace výuky sociologie v Rusku.

„Člověk si tu ovšem – ať chce nebo nechce – musí často klást otázku, zda to má všechno smysl a jaký… Odpověď – pozitivní odpověď – nalézám nakonec vždycky jen v sobě, ve své celkové víře ve smysl věcí, ve své naději. Čemu je totiž člověk vlastně odpovědný? K čemu se vztahuje? Co je posledním horizontem jeho počínání; absolutním úběžníkem všeho, co dělá; neobelstitelnou „pamětí bytí“, svědomím světa i nejvyšší „soudní“ instancí; co je tím rozhodujícím měřítkem, pozadím či prostorem každé jeho existenciální zkušenosti? A co je zároveň tím nejdůležitějším svědkem či záhadným partnerem jeho každodenních rozprav se sebou samým; tím, čeho se člověk – ať je vržen do jakékoliv situace – nepřetržitě ptá, na co spoléhá a k čemu se svým konáním obrací; tím, co ho svou vševědoucností a nepodplatitelností straší i zachraňuje; tím, na co člověk vlastně jedině dá a kvůli čemu se snaží? “

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980