ÚvodAktivity / Publikace

Publikace

Podrobný popis jednotlivých publikací si prohlédněte v našem e-shopu.

Ilustrace

Sešity Knihovny Václava Havla

Od roku 2009 začal vycházet nepravidelný čtvrtletník s názvem Sešity Knihovny V. H. Sešity mají primárně ukazovat osobnost Václava Havla, dobu, ve které žil, a jeho myšlenkový svět trochu jinak, než se běžně činí. V Sešitech budou proto uveřejňovány nové či veřejnosti nepříliš známé texty, které mají potenciál nahlížet havlovská témata z nečekaného úhlu. Žánrově přitom nejsou Sešity striktně omezeny: texty mohou pocházet z oblasti filozofie, politologie, sociologie, stejně jako poezie – vyloučeny přitom nejsou ani reflexe studentské. Sekundárně mají Sešity shrnovat činnost Knihovny Václava Havla za dané období.

Ilustrace

Edice Knihovny Václava Havla

Edice Knihovny Václava Havla, založená v roce 2010, se soustředí na vydávání rozsáhlých studií klíčového významu pro porozumění života a díla Václava Havla, jeho rodiny, přátel a v neposlední řadě též prostředí, v němž se pohyboval, které spoluutvářel, ovlivňoval.

Ilustrace

Publikace mimo edice

Tituly, které z nejrůznějších důvodů není možné zařadit do koncepce Sešitů nebo Edice KnVH, vydáváme mimo edice. Tematicky se zde publikované práce od běžné produkce Knihovny V.H. výrazně neliší. Hlavní rozdíl spočívá především v jejich vizuálním pojetí: v grafické úpravě a formátu.

„Jsem prostě dítětem věku pojmového a nikoliv mytického myšlení, a proto i můj bůh – když už jsem donucen o něm mluvit (což činím velmi nerad) – se jeví zřejmě jako něco hrozně abstraktního, mlhavého a věru málo přitažlivého. Tak se ovšem jeví jen tomu, koho se o něm pokouším informovat – ta zkušenost sama je živoucí, důvěrná a konkrétní, možná (…) živější než u leckohos, kdo má svého „normálního“ Boha řádně vybaveného všemi příslušnými atributy (které ho ovšem mnohdy kupodivu spíš zakrývají, než přibližují). A co je taky pro mého boha příznačné: že je mistrem čekání, čímž mne občas dost znervózňuje. Jako by přede mnou aranžoval různé možnosti a pak mlčky čekal, co udělám. (…) Jeho poslední soud se odehrává teď, neustále, pořád – a přitom je vždy znovu poslední: nic, co se stalo, se už nemůže odestát, vše zůstává v „paměti bytí“ – a i já tam zůstanu – odsouzen být navěky sám se sebou – takovým, jaký jsem a jakým sám sebe dělám.“

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980