V Galerii Montmartre vystavuje Michal Cihlář, výtvarník známý českému publiku především svými barevnými linoryty nebo fotografickou sérií kanalizačních poklopů.

Výstava se koná u příležitosti vydání monografie Ze života kanálů, prvního titulu z řady autorské edice Detail v designu, design v detailu. Tato edice, kterou připravuje Michal Cihlář a Veronika Richterová, mapuje témata jejich společných letitých fotografických sběrů. Kniha vychází v nakladatelství Novela bohemica.

Igor Korpaczewski (*1959 Praha) patří mezi nepřehlédnutelné solitérní umělce generace osmdesátých let. Mezi léty 1983 a 1989 vystudoval AVU. Soustavně se věnuje různým možnostem figurálního zobrazení v malbě, které občas přechází až ke konceptuálním projevům. Jako umělec vystupuje pod pseudononymy KW a Q. Od konce osmdesátých let se účastní mnoha projektů doma i v zahraničí. Již po dvě dekády působí jako odborný asistent na AVU v ateliéru Jiřího Sopka, kde lze zaznamenat jeho výrazný vliv na mladou uměleckou generaci.

Jan Bačkovský (*1957 Hradec Králové) je malíř generace osmdesátých let, vystavující na skupinových Konfrontacích. Mezi léty 1979 a 1985 vystudoval AVU v ateliéru monumentální tvorby prof. Arnošta Paderlíka. Původně se věnoval figurální malbě. Postupně se ale přesunul k abstraktnímu vyjádření, kterému se věnuje dodnes.

Výstavy sestavená z nejzajímavějších vizuálních básní Václava Havla Antikódy.

Výstavu pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Národním divadlem u příležitosti nového doplněného vydání sbírky a premiéry divadelní inscenace Antikódy souborem Laterny magiky v prostoru Nové scény.

Výstava potrvá do 7. dubna 2013.

Výstava obrazů Otty Plachta, inspirovaných mytickými příběhy a dnešním životem amazonských indiánů kmene Šipibó.

Otto Placht (*1962 Praha) je výtvarník známý českému publiku především jako „malíř džungle“. V osmdesátých letech vystudoval AVU a od roku 1990 do 1993 působil v Ateliéru monumentální tvorby Jiřího Načeradského.

Galerie Montmartre Knihovny Václava Havla v roce 2013 představuje výstavní cyklus „Osmdesátá“, jenž prezentuje generaci umělců narozených v padesátých a šedesátých letech 20. století. Jsou mezi nimi zastoupeni jak umělci z undergroundu, tak ti, kteří v osmdesátých letech studovali a zároveň se účastnili neoficiálních výstav, jakými byla například řada Konfrontací. Mezi jinými zde budou vystavena současná díla Michala Cihláře, Otty Plachta či Libora Krejcara. Ideou tohoto cyklu je prezentace umělců, často solitérů, jejichž tvorba není veřejnosti dostatečně známa. Cyklus zahájila výstava Davida Němce, kterou je možné navštívit do 13. ledna 2013.

David Němec, jeden z představitelů výtvarného undergroundu 80. let, se ve svých pracích věnuje převážně figurálním motivům se snahou o zachycení spirituální skutečnosti. V prostorách stálé expozice Knihovny Václava Havla v Galerii Montmartre vystavuje svou uměleckou tvorbu posledních patnácti let. Jeho porevoluční malby z velké části inspirované díly Otakara Slavíka jsou velmi sugestivní jak svou barevností, tak strukturou. Narušovaného povrchu dociluje květinovými mustry, které jako by postavy na obrazech zraňovaly. Používá pouze pronikavě červené a modré barvy, jejichž symbolická kombinace působí neuvěřitelně duchovním dojmem.

Mezi vystavenými díly je též obraz *Mává*, který byl v 90. letech minulého století součástí výzdoby přijímací kanceláře Václava Havla na Hradě.

Konceptulální výstava studentek Akademie výtvarných umění v Praze Kristiny Láníkové a Romany Drdové věnující se tématu mlčení.

Kristina Láníková (1988) studuje v ateliéru kresby Jiřího Petrboka a Romana Drdová (1987) v ateliéru nových médií I Markuse Huemera.

Výstava obrazů Veroniky Holcové z let 2009 – 2011.

Veronika Holcová (1973) vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze. Působí jako malířka, kreslířka a grafička. Její tvorba je snová, poetická a odkazuje na romantické malířství. Obrazy v sobě spojují protiklady imaginace a racionality – chvějivé barevné plochy a utajené figurální motivy. Uvádí nás do světa pohádek a legend. Autorka je součástí české výtvarné tradice 20. století, vytvářené jmény Josef Šíma, Toyen nebo Vladimír Boudník.

Tematický cyklus akvarelů Tomáše Císařovského z let 2011 – 2012.

Tomáš Císařovský (1962) vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru profesora Arnošta Paderlíka a Jiřího Ptáčka. V roce 1987 byl zakládajícím členem skupiny Tvrdohlaví, která formulovala svou tvorbu na postmoderních názorech. Celý život se věnuje médiu malby. Jeho tématy jsou portréty a figurální portréty, v posledních letech i krajina. Pracuje v tematických cyklech, např. Z deníku dědy legionáře (1989), Bez koní (1996). Jedním z nich je i soubor akvarelů Radosti poustevnictví přibližující nejrůznější způsoby a podoby poustevnictví.

Výstava Adama Hradilka a Jana Dvořáka věnovaná osudům československých občanů zavlečených do sovětských koncentračních táborů. Autoři zaznamenali desítky rozhovorů s bývalými vězni a shromáždili množství materiálů z archivů NKVD i autentických předmětů lágrového života.

Výstavu uspořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů. Od doby svého vzniku byla výstava prezentována na mnoha místech u nás i v zahraničí.

Obrazy Michala Singera z let 2009 – 2012.

Michal Singer (1959) vystudoval Filozofickou fakultu UK a počátkem 90. let minulého století se podílel na grafické podobě týdeníku Respekt. V posledních letech se zabývá hlavně volnou tvorbou. Dekadentní a symbolistický výraz jeho maleb odkazuje na Goghův a Gauguinův rukopis. Používání pastózních vrstev a nadsazených barev se nese v evropské expresivně-fauvistické tradici.

Výstava fotografií současných romských spisovatelů a spisovatelek.

Soubor fotografických portrétů českých a slovenských spisovatelů – mimo jiné Dominika Tatarky, Zbyňka Hejdy, Václava Havla, Josefa Škvoreckého či Jindřicha Chalupeckého -, pořízených v 80. a na začátku 90. let minulého století, které svou dokumentární hodnotou i výtvarnou působivostí dodnes patří k nejzdařilejším „otiskům“ neoficiální literatury tehdejšího Československa.

Viktor Stoilov vydal počátkem devadesátých let soubor šesti desítek těchto portrétů knižně – jako první svazek dnes renomovaného a právem respektovaného nakladatelství TORST.

Stejnojmenná výstava obrazů a kreseb, grafik a soch, modliteb a křiku Vojmíra Vokolka (1910 – 2001), jednoho z nejsvébytnějších českých umělců 20. století v kurátorském výběru Martina C. Putny a Václava Vokolka.

Na výstavu volně navázal Sešit Knihovny Václava Havla č. 1/2011 s texty Vojmírova bratra, básníka a esejisty Vladimíra Vokolka Anekdotický anonymní lid, obsahující poémy Únor, Rekviem za Jana Masaryka a Kašpar Hauser, které představují zřejmě první bezprostřední básnickou reflexi komunistického převratu v roce 1948 a života ve lži, jenž zavládl po něm.

O několik měsíců později vyšla intelektuální reflexe komunistického puče v podobě Sešitu Knihovny Václava Havla č. 2/2011 s brilatní, mrazivě aktuální esejí Václava Černého Vývoj a zločiny panslavismu.

Dokumentární výstava přibližující Kampademii coby jedinečné intelektuální společenství, působící mimo oficiální vysokoškolské struktury především v 70. a 80. letech 20. století.

V rámci tohoto projektu byly vydány čtyři knižní tituly: Zdeněk Neubauer: Consolatio philosophiae hodierna, Sešit Knihovny Václava Havla 3/2010, obsahující samizdatovou předmluvu k prvním šestnácti Dopisům Olze a rozhovor Martina C. Putny s filozofem Zdeňkem Neubauerem. Historii i osobní ohlédnutí za Kampademií sepsal Daniel Kroupa v knize Dějiny Kampademie (Sešity Knihovny Václava Havla 4/2010). Přetisk samizdatového sborníku kampademických textů (Pavla Bratinky, Ivana M. Havla, Radima Palouše, Martina Palouše, Zdeňka Neubauera, Daniela Kroupy a Heleny Webrové), nazvaný Faustování s Havlem, je věnován reflexi jedné z nejlepších her Václava Havla Pokoušení. Dopisy od Olgy jsou vůbec prvním knižním vydáním dopisů Ivana M. Havla a jeho přátel Václavu Havlovi do vězení a tvoří tak velmi významný pendant k dnes již světoznámým Dopisům Olze.

Elektronickou podobu výstavy je možné navštívit zde.
(V případě, že byste měli o tuto výstavu zájem, kontaktujte nás na info@vaclavhavel-library.org)

Jiří Kuběna je autor „dvojdomý“, literární i výtvarný. Jeho výtvarné dílo (obrazy a kresby) však nebylo v českých zemích dosud nikdy vystaveno, protože stojí v kontrastu s dobovými uměleckými trendy.

K výstavě byl vydán stejnojmenný katalog, a to jako Sešit Knihovny Václava Havla číslo 1/2010.

Soubor fotografií každodennosti normalizace odhalující množství absurdních, nechtěně komických situací a scén, skrytých za šedivým povrchem Husákovy doby.

Výstava koláží z dobových dokumentů a fotografií, uspořádaná ke 30. výročí procesu s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných. Kurátoři: Petr Blažek a Tomáš Bursík.

Elektronickou podobu výstavy je možné navštívit zde.
(V případě, že byste měli o tuto výstavu zájem, kontaktujte nás na info@vaclavhavel-library.org)

Výstava fotografií legendárního účastníka a obrazového dokumentátora českého undergroundu.

Výstava připomněla symbolickou roli, jakou hrál Václav Havel v literární tvorbě undergroundu 70. a 80. let. Výtvarně byly pojednány texty Ivana Martina Jirouse, Fandy Pánka, Egona Bondyho, Vratislava Brabence a Jaroslava Hutky. Atmosféru undergroundu dokreslovaly fotografie Bohdana Holomíčka.

K výstavě byl vydán též katalog-sborník všech uvedených básní s názvem Měli jsme underground a máme prd, a to jako historicky první číslo čtvrtletníku Sešity Knihovny Václava Havla

Elektronickou podobu výstavy je možné navštívit zde.
(V případě, že byste měli o tuto výstavu zájem, kontaktujte nás na info@vaclavhavel-library.org)