Lisabon

  • adresa: park Jardim do Príncipe Real, Lisabon, Portugalsko
  • datum instalace: 22. června 2017
  • ilustrační foto: © Knihovna Václava Havla

Ve čtvrtek 22. června byla za účasti předsedy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pana Karla Schwarzenberga slavnostně inaugurována v lisabonském parku Lavička Václava Havla. Umístění Lavičky se uskutečnilo díky společné iniciativě Velvyslanectví České republiky v Lisabonu a magistrátu města Lisabon. Pamětní deska je věnována vztahu Václava Havla k Portugalsku a rovněž osobnímu přátelství, které jej pojilo s portugalským spisovatelem českého původu Františkem Jorgem Listopadem.

Slavnostního odhalení se zúčastnili manželka a dcera pana Listopada, zástupci diplomatického sboru, členové české krajanské komunity v Portugalsku a zastupitelé hlavního města Lisabon i místní části Misericórdia, ve které se park nachází.

„Jsem prostě dítětem věku pojmového a nikoliv mytického myšlení, a proto i můj bůh – když už jsem donucen o něm mluvit (což činím velmi nerad) – se jeví zřejmě jako něco hrozně abstraktního, mlhavého a věru málo přitažlivého. Tak se ovšem jeví jen tomu, koho se o něm pokouším informovat – ta zkušenost sama je živoucí, důvěrná a konkrétní, možná (…) živější než u leckohos, kdo má svého „normálního“ Boha řádně vybaveného všemi příslušnými atributy (které ho ovšem mnohdy kupodivu spíš zakrývají, než přibližují). A co je taky pro mého boha příznačné: že je mistrem čekání, čímž mne občas dost znervózňuje. Jako by přede mnou aranžoval různé možnosti a pak mlčky čekal, co udělám. (…) Jeho poslední soud se odehrává teď, neustále, pořád – a přitom je vždy znovu poslední: nic, co se stalo, se už nemůže odestát, vše zůstává v „paměti bytí“ – a i já tam zůstanu – odsouzen být navěky sám se sebou – takovým, jaký jsem a jakým sám sebe dělám.“

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980