ÚvodAktivity / Cena KnVH za esej

Soutěž o nejlepší studentskou esej

Jedním z ústředních žánrů tvorby Václava Havla je žánr eseje – na témata literární, umělecká, společenská, politická i duchovní. Eseje Václava Havla, jako je Moc bezmocných či Slovo o slovu, se staly klasickými texty české literatury, byly přeloženy do desítek jazyků a patří k nemnoha skutečně světově proslulým výtvorům české kultury. I proto je zapotřebí dále pěstovat žánr eseje v českém jazyce – ne ve smyslu napodobování esejů Václava Havla, ale ve smyslu havlovské odvahy pojmenovávat nepříjemné problémy a hledat jejich nekonvenční řešení. Knihovna Václava Havla vyhlašuje další ročník literární soutěže pro studenty středních škol o Cenu Knihovny Václava Havla za studentský esej.

Téma 6. ročníku soutěže je:

JAKOU VIZI MÁ SOUČASNÁ EVROPA A JAKOU BY MÍT MĚLA?

Texty, psané v českém jazyce, v rozsahu do 9 000 znaků (pět normostran), opatřené jménem autora, datem narození a názvem střední školy, zasílejte v elektronické podobě na adresu esej@vaclavhavel-library.org, nejpozději do 31. října 2014.

Eseje posoudí porota, složená z českých kulturních osobností, myšlenkově blízkých Václavu Havlovi. První cena bude odměněna 15 000 Kč, druhá cena 10 000 Kč, třetí cena 5 000 Kč. Ne všechny ceny ale musejí být uděleny. Výsledky soutěže budou vyhlášeny a ceny předány v prosinci 2014.

Pro inspiraci, jak je dobré eseje psát a nepsat, se můžete podívat na video z loňského vyhlášení výsledků soutěže.

Archiv

Ilustrace

Je idealismus postoj pro dnešní svět? 
prosinec 2013, Knihovna Václava Havla, Řetězová 7, 1. patro, 110 00 Praha 1

5. ročník (2013)

Ilustrace

Jak si představujete českou prezidentku nebo prezidenta? 
prosinec 2012, Galerie Montmartre

4. ročník (2012)

Ilustrace

Svoboda projevu a moderní informační technologie – dvě strany jedné mince? 
prosinec 2011, Galerie Montmartre

3. ročník (2011)

Ilustrace

Co je ještě absurdní a z čeho už nedá dělat prdel? 
prosinec 2010, Galerie Montmartre

2. ročník (2010)

Ilustrace

Dvacet let svobody od komunismu – dvacet let svobody k čemu? 
prosinec 2009, Galerie Montmartre

1. ročník (2009)

„Jsem prostě dítětem věku pojmového a nikoliv mytického myšlení, a proto i můj bůh – když už jsem donucen o něm mluvit (což činím velmi nerad) – se jeví zřejmě jako něco hrozně abstraktního, mlhavého a věru málo přitažlivého. Tak se ovšem jeví jen tomu, koho se o něm pokouším informovat – ta zkušenost sama je živoucí, důvěrná a konkrétní, možná (…) živější než u leckohos, kdo má svého „normálního“ Boha řádně vybaveného všemi příslušnými atributy (které ho ovšem mnohdy kupodivu spíš zakrývají, než přibližují). A co je taky pro mého boha příznačné: že je mistrem čekání, čímž mne občas dost znervózňuje. Jako by přede mnou aranžoval různé možnosti a pak mlčky čekal, co udělám. (…) Jeho poslední soud se odehrává teď, neustále, pořád – a přitom je vždy znovu poslední: nic, co se stalo, se už nemůže odestát, vše zůstává v „paměti bytí“ – a i já tam zůstanu – odsouzen být navěky sám se sebou – takovým, jaký jsem a jakým sám sebe dělám.“

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980