ÚvodKalendář akcí / Evropské dialogy Václava...

Evropské dialogy Václava Havla: Kde Evropa začíná a končí?

Ilustrace
  • Kde: DOX Centre for Contemporary Art
  • Kdy: 15. květen 2017, 09:00 – 17:00

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodní projekt, který otevírá a vede diskusi o aktuálních tématech, ovlivňujících další směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Celodenní formát konference vytváří prostor pro setkání významných evropských myslitelů, analytiků a politiků, aby nejen mezi sebou, ale také společně s publikem diskutovali o aktuálních otázkách, před kterými současná Evropa stojí. 

Hlavním tématem čtvrtého ročníku konference je hledání odpovědí na Václavem Havlem opakovaně zvažovanou otázku „Kde začíná a končí Evropa?“, a to nejen v geografickém, geopolitickém, ale i v duchovním slova smyslu. V geografickém smyslu se chceme dotknout dnes opomíjeného tématu nedotvořenosti evropského projektu ve vztahu k oblastem západního Balkánu, současného Turecka, Ukrajiny, Běloruska a dalších zemí. Duchovní hranice Evropy se dotýkají mezí liberální demokracie, tolerance, univerzálního charakteru lidských práv a evropského kulturního a duchovního dědictví.

Účast na konferenci potvrdili: Mikuláš Dzurinda (Slovensko), Erhard Busek (Rakousko), Vladimir Kara-Murza (Rusko), Ana Palacio (Španělsko), Jacques Rupnik (Francie), Karel Schwarzenberg (Česká republika), Vincuk Viačorka (Bělorusko), Tebessüm Yimaz (Turecko) a další významní hosté.

Konference se uskuteční v anglickém a českém jazyce, simultánní tlumočení do obou jazyků zajištěno.

Účast na konferenci je zdarma, nutná je registrace na:
www.vaclavhavel-library.org/cs/register-event
Aktualizovaný programu naleznete na:
http://www.vaclavhavel-library.org/cs/dialog/praha-2017

  

Sdílet

Facebook | Twitter

„Do „rodiny člověka“ máme velmi daleko; dokonce se tomu ideálu spíš vzdalujeme než přibližujeme. Zájmy osobní, sobecké, státní, národní, skupinové i – chcete-li – firemní stále ještě povážlivě převládají nad zájmy vskutku obecnými a globálními. Stále jsme ještě poplatni zhoubnému a veskrze pyšnému dojmu, že člověk je vrcholem stvoření a nikoli jen jeho součástí a že tudíž smí cokoli. Stále ještě mnoho lidí říká, že jim nejde o sebe, ale o věc, ale přitom jim jde prokazatelně o sebe a nikoli o věc. Stále ještě ničíme planetu, která nám byla svěřena, i její okolí. Stále ještě zavíráme oči před rostoucími sociálními, civilizačními i etnicko-kulturními konflikty dnešního světa. Čas od času říkáme, že anonymní megamašinerie, které jsme si vytvořili, nám neslouží, ale naopak nás zotročují, stále ale nic neděláme pro to, aby tomu tak nebylo.“

Václav Havel:
Projev pro obě sněmovny Kongresu USA, Washington, 21. únor 1990