Tato knížka nás, kteří jsme ji psali, překvapila. Zkoumali jsme formování české politické kultury a politicko-kulturních identit po roce 1989 – a zjistili jsme, že polistopadovou politiku neštěpí v první řadě různé ideologie, nýbrž, že je „rozdělena minulostí“. Mnohovrstevnatá role, již v české politice hrála a dodnes hraje reflexe minulosti (a to nejenom té komunistické), je také námětem této publikace. Hledání a vytváření politických tradic a tím i obrazů minulosti totiž nebylo arbitrární ani náhodné. Někdy tkvělo hluboko v předcházejícím vývoji dané politické skupiny, někdy v tom, kdo s kým seděl v kanceláři nebo ve vězení, jindy vyplývalo z pragmatiky politického boje. Minulost vytvořila pevné vazby – a na nich k minulosti budovali svou identitu všichni významní aktéři dobové české politiky.