ÚvodVidea / Havlova Zahradní slavnost 3/3

Havlova Zahradní slavnost 3/3

Záznam ze závěru druhého a celého třetího panelu jednodenní konference "Havlova Zahradní slavnost - klíčová událost moderního českého divadla" shrnující dosavadní stav poznání Havlova divadelního debutu v českém i mezinárodním kontextu. Konference se uskutečnila ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR v rámci projektu Zahradní slavost 1963-2013. 14.00--14.30 Vladimír Just Zahradní slavnost podle Pařízka (problém úpravy) Zahraniční inscenace hry a jejich odborná reflexe (panel řídila Marta Smolíková) 15.30--16.00 Nadine Keβler Neobyčejně lahodné: Havlova Zahradní slavnost a její první inscenace v Německu 16.00--16.30 Katia Hala Recepce Zahradní slavnosti ve Francii po roce 1968 16.30--17.00 Kateřina Xhelo Inscenace Zahradní slavnosti v Srbsku

„Jsem prostě dítětem věku pojmového a nikoliv mytického myšlení, a proto i můj bůh – když už jsem donucen o něm mluvit (což činím velmi nerad) – se jeví zřejmě jako něco hrozně abstraktního, mlhavého a věru málo přitažlivého. Tak se ovšem jeví jen tomu, koho se o něm pokouším informovat – ta zkušenost sama je živoucí, důvěrná a konkrétní, možná (…) živější než u leckohos, kdo má svého „normálního“ Boha řádně vybaveného všemi příslušnými atributy (které ho ovšem mnohdy kupodivu spíš zakrývají, než přibližují). A co je taky pro mého boha příznačné: že je mistrem čekání, čímž mne občas dost znervózňuje. Jako by přede mnou aranžoval různé možnosti a pak mlčky čekal, co udělám. (…) Jeho poslední soud se odehrává teď, neustále, pořád – a přitom je vždy znovu poslední: nic, co se stalo, se už nemůže odestát, vše zůstává v „paměti bytí“ – a i já tam zůstanu – odsouzen být navěky sám se sebou – takovým, jaký jsem a jakým sám sebe dělám.“

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980

Václav Havel: Zápisky obviněnéhoHavel—Prigov a česká experimentální tvorbaZdeněk Lukeš: Praha Václava Havla