ÚvodVidea / Několik vět (27. 5. 2014)

Několik vět (27. 5. 2014)

Propuštění politických vězňů, svoboda shromažďování, sdělovacích prostředků a nezávislých hnutí -- to byly hlavní požadavky petice Několik let. V polovině roku 1989 se pod ní podepsalo téměř 4 000 občanů. Nešlo jen o disidenty a klíčové osobnosti tehdejší umělecké scény, ale především o „obyčejné" občany, kteří už s komunistickým režimem ztráceli trpělivost. O to zásadnější ránu jejich podpisy pro hroutící se systém znamenaly. Události divokého léta 1989 připomněli: Rebeka Bartůňková (rozená Křižanová), Jana Petrová-Marcová, Alexandr Vondra, Stanislav Devátý a další. Debatu doplnil komentář historika Pavla Žáčka, dobové dokumenty a záběry Originálního videojournalu.

„Utekl jsem, utekl jsem na Hrádeček. Jsem tu sám a mám tísně. Všechno mi tu připomíná prožitá desetiletí, jsem tu rád, je to mé útočiště, můj existenciální domov, ale znovu a znovu si tu uvědomuji, že není návratu a že jsem už někým jiným, než kým jsem býval, když jsem tu psal své hry, připravoval svá experimentální jídla, pořádal veselé večírky a organizoval tajné disidentské schůzky. Jsem starší, nemocnější, unavenější.“

Václav Havel:
Zápis z 10. července 2005, Prosím stručně, 2006