ÚvodVidea / Náhlý a sprostý vpád...

Náhlý a sprostý vpád sovětských vojsk (21. 8. 2014)

Záznam z diskuse s Revazem Cincadzem z Gruzie, jedním z „bezejmenných“ protestujících občanů SSSR proti invazi spojeneckých vojsk do Československa v srpnu 1968. Případ Revaze Cincadzeho je zajímavý tím, že nebyl příslušníkem disidentských skupin, nepřipojil se ke konkrétním organizacím, sdružením a skupinám, které v tomto historickém období sovětské Gruzie existovaly. Svůj protest vyjádřil osobitě – napsal předsedovi Rady ministrů SSSR A. N. Kosyginovi dva dopisy, v nichž uvedl své názory na celkové budování země. Druhý dopis z 14. března 1970 zahájil slovy „Vyjadřuji svůj rozhodný, rozhněvaný protest v souvislosti s náhlým, sprostým, ničím neodůvodněným vpádem sovětských vojsk na území Československa. Proti nám a proti této věrolomnosti povstal celý svět.“ Za napsání tohoto dopisu byl Revaz Cincadze zatčen a podroben psychiatrickému vyšetření. Za údajnou schizofrenii byl držen v psychiatrické léčebně v Kazani, propuštěn byl až po téměř dvou letech. Diskuzi, pořádanou Knihovnou Václava Havla a Ústravem pro studium totalitních režimůs podporou velvyslanectví Gruzie moderoval Adam Hradilek.

„Do „rodiny člověka“ máme velmi daleko; dokonce se tomu ideálu spíš vzdalujeme než přibližujeme. Zájmy osobní, sobecké, státní, národní, skupinové i – chcete-li – firemní stále ještě povážlivě převládají nad zájmy vskutku obecnými a globálními. Stále jsme ještě poplatni zhoubnému a veskrze pyšnému dojmu, že člověk je vrcholem stvoření a nikoli jen jeho součástí a že tudíž smí cokoli. Stále ještě mnoho lidí říká, že jim nejde o sebe, ale o věc, ale přitom jim jde prokazatelně o sebe a nikoli o věc. Stále ještě ničíme planetu, která nám byla svěřena, i její okolí. Stále ještě zavíráme oči před rostoucími sociálními, civilizačními i etnicko-kulturními konflikty dnešního světa. Čas od času říkáme, že anonymní megamašinerie, které jsme si vytvořili, nám neslouží, ale naopak nás zotročují, stále ale nic neděláme pro to, aby tomu tak nebylo.“

Václav Havel:
Projev pro obě sněmovny Kongresu USA, Washington, 21. únor 1990