ÚvodVidea / Ivan M. Havel: Blending čili...

Ivan M. Havel: Blending čili splývání (26. 1. 2015)

Novotvar „sletenec“ je blendem českých slov „spletenec“ a „slepenec“ – co však může označovat? Snad něco, co je zčásti spletené a zčásti slepené. Nebo dokonce co se nejdřív slétlo, pak propletlo a nakonec slepilo. Obdobně ještěvrtka je současně ještěrka a vývrtka. Blending, v jazykovědě celkem okrajový lexikologický pojem, se ukazuje být inspirativním tématem pro mnoho oborů od matematiky přes kulturní antropologii až po umění. Něco se slučuje, kříží, prostupuje, navzájem oplodňuje. Ale hlavně – princip blendingu může sloužit jako jedna z metafor použitelných při zkoumání lidské (ale i počítačové) kreativity.

„Jsem prostě dítětem věku pojmového a nikoliv mytického myšlení, a proto i můj bůh – když už jsem donucen o něm mluvit (což činím velmi nerad) – se jeví zřejmě jako něco hrozně abstraktního, mlhavého a věru málo přitažlivého. Tak se ovšem jeví jen tomu, koho se o něm pokouším informovat – ta zkušenost sama je živoucí, důvěrná a konkrétní, možná (…) živější než u leckohos, kdo má svého „normálního“ Boha řádně vybaveného všemi příslušnými atributy (které ho ovšem mnohdy kupodivu spíš zakrývají, než přibližují). A co je taky pro mého boha příznačné: že je mistrem čekání, čímž mne občas dost znervózňuje. Jako by přede mnou aranžoval různé možnosti a pak mlčky čekal, co udělám. (…) Jeho poslední soud se odehrává teď, neustále, pořád – a přitom je vždy znovu poslední: nic, co se stalo, se už nemůže odestát, vše zůstává v „paměti bytí“ – a i já tam zůstanu – odsouzen být navěky sám se sebou – takovým, jaký jsem a jakým sám sebe dělám.“

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980

Rozhovory Václava HavlaJan Lukeš: Právě proto, že jsem. Rozhovor s Ivanem M. HavlemPavel Juráček: Ze života tajtrlíků