ÚvodVidea / Živé duše: aktuální...

Živé duše: aktuální ruská kultura a její české souvislosti I (12. 2. 2015)

Významné momenty české recepce ruské kultury. První večer rusisty Tomáše Glance (Universität Zürich) z přednáškového cyklu věnujícího se současné ruské kultuře. Jak ruská kultura proniká do českého prostředí a co by měl vědět zájemce, který nemá přístup k primárním zdrojům, nýbrž je odkázaný na zprostředkující roli českých kritiků, překladatelů, kurátorů a distributorů? Recepce cizí kultury je ukotvená v tradicích. V našem případě jde o několik období, která výrazně ovlivnila vnímání Ruska a v jejichž následcích žijeme dodnes. Kromě obrození šlo hlavně o Masaryka, recepci modernismu v jeho různých podobách na počátku 20. století a za první republiky. Dále následovalo kulturní zprostředkovatelství 60. let, korigující dovoz oficiální sovětské produkce obratem k dílům autorů avantgardy, emigrace a samizdatu. Během normalizace se vztah k ruské kultuře politizuje, cenzoruje, redukuje, ale pokračuje. Na co a jak navazují tendence, které pozorujeme v posledním čtvrtstoletí a v současnosti?

„Technika – toto dítě moderní vědy jakožto dítěte novověké metafyziky – se vymkla člověku z rukou, přestala mu sloužit, zotročila ho a donutila, aby jí asistoval u přípravy své vlastní zkázy. A člověk nezná východisko: nedisponuje myšlenkou, vírou a tím méně nějakým politickým konceptem, který by mu vrátil situaci do jeho rukou; bezmocně přihlíží, jak onen chladně fungující stroj, který vytvořil, ho nezadržitelně pohlcuje a vytrhuje ze všech jeho přirozených vazeb (například z jeho „domova“ v nejrůznějším slova smyslu, včetně jeho domova v biosféře), jak ho vzdaluje zkušenosti bytí a uvrhuje do „světa jsoucen“.“

Václav Havel:
Moc bezmocných – samizdatová esej, říjen 1978