ÚvodVidea / Tomáš Glanc: ruská...

Tomáš Glanc: ruská performance mezi pravoslavím a aktivismem (27. 4. 2015)

Třetí večer rusisty Tomáše Glance (Universität Zürich) z přednáškového cyklu Živé duše: aktuální ruská kultura a její české souvislosti. Performance a happening se v Rusku vyvíjely svérázně a autenticky. Co z avantgardních kulturních excesů padesátých a šedesátých let patří do dějin performance, zůstává otevřenou otázkou. Od té doby se ale umění mimo výstavní prostory stává kontinuálním a vlivným. Paradoxně přitom za jeho prvními projevy stojí členové skupiny Dviženije (Pohyb), kteří svou subverzivní imaginaci dokázali propojit se zakázkami pro 50. výročí říjnové revoluce (1967). V postsovětském období se často divoké performance stávají výkladní skříní současného umění a vrcholí akcemi skupiny Pussy Riot, která se dočkala celosvětové pozornosti. Může si performance zachovat svébytnost, nebo se stává rukojmím médií a politiky?

„Člověk si tu ovšem – ať chce nebo nechce – musí často klást otázku, zda to má všechno smysl a jaký… Odpověď – pozitivní odpověď – nalézám nakonec vždycky jen v sobě, ve své celkové víře ve smysl věcí, ve své naději. Čemu je totiž člověk vlastně odpovědný? K čemu se vztahuje? Co je posledním horizontem jeho počínání; absolutním úběžníkem všeho, co dělá; neobelstitelnou „pamětí bytí“, svědomím světa i nejvyšší „soudní“ instancí; co je tím rozhodujícím měřítkem, pozadím či prostorem každé jeho existenciální zkušenosti? A co je zároveň tím nejdůležitějším svědkem či záhadným partnerem jeho každodenních rozprav se sebou samým; tím, čeho se člověk – ať je vržen do jakékoliv situace – nepřetržitě ptá, na co spoléhá a k čemu se svým konáním obrací; tím, co ho svou vševědoucností a nepodplatitelností straší i zachraňuje; tím, na co člověk vlastně jedině dá a kvůli čemu se snaží? “

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980