ÚvodVidea / Jiří Černý... na bílém...

Jiří Černý... na bílém (23. 2. 2016)

Veřejný rozhovor Jiří Černý – Pavel Klusák se točil kolem zásadní zkušenosti Jiřího Černého jako hudebního novináře. Ve edici spisů Jiří Černý...na bílém (zatím máme díly 1959–1969 a 1970–1979, vydal Galén) jsou k dispozici texty z Melodie, Mladého světa, Gramorevue, Jazzu, šedesátkových titulů Repertoár malé scény a Hudba pro radost, ale taky sleeve-notes k supraphonským licenčním albům a posudek k soudu s Plastiky. Je to zpráva o Černém i o době, její kultuře a médiích: veřejný rozhovor na půdě Knihovny Václava Havla se odráží právě od edice spisů Jiří Černý...na bílém.

„Technika – toto dítě moderní vědy jakožto dítěte novověké metafyziky – se vymkla člověku z rukou, přestala mu sloužit, zotročila ho a donutila, aby jí asistoval u přípravy své vlastní zkázy. A člověk nezná východisko: nedisponuje myšlenkou, vírou a tím méně nějakým politickým konceptem, který by mu vrátil situaci do jeho rukou; bezmocně přihlíží, jak onen chladně fungující stroj, který vytvořil, ho nezadržitelně pohlcuje a vytrhuje ze všech jeho přirozených vazeb (například z jeho „domova“ v nejrůznějším slova smyslu, včetně jeho domova v biosféře), jak ho vzdaluje zkušenosti bytí a uvrhuje do „světa jsoucen“.“

Václav Havel:
Moc bezmocných – samizdatová esej, říjen 1978