ŽIVOT KOLEM NÁS

11. 3. 2014 – 6. 4. 2014

JAN ŠAFRÁNEK

Jan Šafránek (*1948 Hradec Králové) je výtvarník s nezaměnitelným rukopisem, známý českému publiku především svými figurálními malbami. Původně autodidakt začínal jako malíř reklamních panelů pro filmový podnik v Hradci Králové. V roce 1974 přesídlil do Prahy, kde se pohyboval v okruhu undergroundu a mezi členy Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu. Po podpisu Charty 77 byl kvůli nátlaku StB nucen v roce 1979 emigrovat do Vídně, kde studoval malbu a kresbu v ateliéru prof. Carla Ungera na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Pár let poté se usadil v australském Sydney. Podnikal cesty po Spojených státech amerických, Mexiku, Jižní Americe, Tichomoří. Od roku 1990 střídavě žije a tvoří ve Vídni a v Praze. Jeho poslední výstava s názvem Na cestě se konala v roce 2013 v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem.

Výstava Život kolem nás představuje Šafránkovy olejomalby a práce na papíře z let 2003–2014. Hlavním tématem je lidská figura, svět lidí. Běžný městský ruch, hemžení lidu na ulicích, všední práce a situace, které zobrazují prodavače odevzdaně nabízející zboží, pouliční umělce při svých exhibicích, spící recepční či bruslaře užívající si volné chvíle na pláních ledu. Muži, děti, krásky, stařeny, tlusťoši. Jakoby byli se svými životy stavěni do protikladu velkých příběhů dnešních hrdinů.

Narativnost obrazů a zachycení postav ustrnulých v akci vybízí k srovnání s reportážní fotografií, s dokumentárním popisem skutečnosti. U Šafránka se přitom jedná o zevšeobecnění určitého odpozorovaného jevu. Nezobrazuje konkrétní postavy, ale lidské charaktery, které skrze různé formy grimas, gest a oděvu neustále cizeluje. Z výrazů figur probleskují stereotypy životních postojů, jež se občas blíží díky spojení různých tradic a exotických prvků až k jakési metafoře globální společnosti.

K popření představy o realistickém popisu přispívá občasné zasazení figur do abstraktních prostorů nebo rozbití obrazové plochy plátna znásobením scén či přidáním určitého symbolického prvku. Oblíbený autorův motiv „obraz v obraze“, jenž se může nesčetněkrát násobit, odkazuje k renesanční představě obrazu jako „okna do světa“ a je mj. hrou se znázorňováním skutečnosti.

Autor zachycuje veřejný život společnosti již od poloviny šedesátých let. Tehdy to byly výjevy řečníků na stranických schůzích, vyslýchajících příslušníků Státní bezpečnosti, líbajících se delegací, které v sobě obsahovaly velkou dávku sarkasmu. Sžíravá kritika změnou politických a společenských okolností zmizela. Jan Šafránek je především pozorovatel. Je jedním z čumilů, kterého fascinuje lidský život a svět, jehož je součástí. Poskytuje svědectví o dnešní době, pro někoho možná odpudivé, nikoli však moralizující.

Marianna Placáková

Ondřej Buddeus, David Böhm: Hlava v hlavě (Litera za knihu pro děti a mládež)

Emil Hakl: Skutečná událost (Litera za prózu)

Jonáš Zbořil: Podolí (Litera pro objev roku)

Anna Zonová: Lorenz, zrady (Litera za prózu)

Byl uhašen kolemjdoucími a následně zatčen KGB. Po půlročním věznění a provedení psychiatrické „expertizy“ byl odsouzen k dvouleté psychiatrické léčbě. Po propuštění emigroval do Izraele. Nyní je profesorem matematiky na Hebrejské univerzitě.

Večer pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů, Českým centrem v Tel Avivu a Židovskou obcí v Praze.
Moderuje Adam Hradilek.

Debata bude probíhat v anglickém jazyce, překlad do českého jazyka zajištěn.

ZDENĚK KOŠEK

„To já jsem jmenoval Václava Havla prezidentem republiky.“

Exily vnitřní a vnější II.

Zdeněk Košek (*1949 Duchcov) je výtvarný autodidakt věnující se především olejomalbě a kresbě. Vyučil se typografem a krátce studoval grafickou školu v Praze. V 70. a 80. letech pracoval jako sazeč a příležitostně vytvářel karikatury a humoristické kresby pro regionální noviny a časopisy. Celoživotně ho doprovází silný zájem o počasí a meteorologické jevy. Od roku 1989 je v invalidním důchodu. Vystavoval na desítkách českých i zahraničních výstav a jeho dílo je zastoupeno v jedné z neucelenějších sbírek art brut ABCD. Žije v Ústí nad Labem.

Výstava Krotitel mračen se snaží představit výtvarná díla Zdeňka Koška především z přelomu osmdesátých a devadesátých let. V autorově tvorbě i životě šlo o klíčovou dobu, kdy se proměnil jak jeho výtvarný rukopis, tak pohled na svět. Od časopiseckých karikatur se přesunul k obsedantním záznamům nepřeberného množství informací. Zapisoval různorodé zvuky, let ptáků, směr větru, nekonečné kombinace čísel a chemických prvků společně se svými osobními zážitky a údaji. Cítil se zodpovědný za chod světa, v němž je jeho hlavním posláním řídit počasí. Rituální zápisy jako přímý prostředek k ovlivnění atmosféry mu zaručovaly udržení pořádku.

Horečnaté návaly myšlenek Košek zanášel v podobě meteorologických schémat, vzorců, diagramů a plánů téměř na vše, co se nacházelo po ruce – školní sešity, obálky, tiskoviny, lístky. Zároveň si vlastnoručně tisknul synoptické mapy, do kterých s faktografickou přesností zakresloval pomocí barevných fixů a pastelek množství srážek, rychlost větru, tlakové výše, níže, hřebeny, brázdy a atmosférické fronty. Navzdory přetlaku informací eruptivního charakteru se za nimi skrýval dopodrobna propracovaný systém.

Na meteorologických jevech Koška nejvíce přitahovalo hromadění energie v podobě bouřek, srážek, vichřic, které podroboval nepřetržitému zkoumání. A to ať už při návštěvách nedaleké meteorologické stanice na Kočkově či z posledního patra panelového domu sídliště Skřivánek, své „kuchyně počasí“, jak sám říká, kde dodnes žije a tvoří.

Na výstavě jsou tak přítomny kromě kreseb i olejomalby, na kterých autor expresionistickým rukopisem dokumentárně zaznamenával okolní prostředí (Congestus nad severní terasou, 1. 6. 1996). Jeho podmanivé kresby by se daly naopak chápat jako mentální mapy či krajiny, v nichž se odehrával Koškův paralelní svět, neuvěřitelně barvitý, umožňující pohyb v čase, napříč kontinenty. O své tehdejší situaci Zdeněk Košek říká: „Necítil jsem se nemocný – byl jsem mocný až moc.“

Marianna Placáková

Alexandr Vondra was active as a dissident and a signatory of Charter 77. In 1989 he was the Charter 77 spokesman and in
the spring of that same year he co-wrote the petition “A Few Sentences”. At the time of the Velvet Revolution in November
1989 he was one of the founders of Civic Forum. Between 1990 and 1992 he was an advisor to President Havel on foreign
affairs and from 1992 to 1997 he was Deputy Foreign Minister. From 1997-2001 he served as the Czech Ambassador to
the United States. From September 2006 to January 2007 he was Czech Foreign Minister. In October 2006 he was elected
to the upper house of the Czech Parliament, the Senate, for the Civic Democratic Party. From January 2007 to May 2009
he was Minister for European Affairs and from July 2010 to December 2012 he was Defence Minister.

David Vaughan is a broadcaster, journalist and university lecturer. He is author of the book “Battle for the Airwaves”
on the role of the media in the run-up to WWII. For eight years he was editor-in-chief of Radio Prague, the international
service of Czech Radio, and prior to that he was the Prague correspondent of the BBC. He has won national and
international awards for his radio work. His documentary novel “Slyšte můj hlas” (Hear My Voice) was serialized by
Czech Radio in 2013 and is to be published this year.

Admission free; no reservation required

10:00, kongresový sál zámku

tisková konference a slavnostní otevření výstav:

- Srdce pro Václava Havla (zámecké sklepení)

- obnovená expozice soch Olbrama Zoubka (zámecké sklepení)

- výstava fotografií a dokumentů ze "Setkání sedmi prezidentů" (kongresový sál zámku)

- Daniel Pešta: Genetické kódy – Můj deník s V.H. (kongresový sál zámku)

- Petr Hájek: Trojúhelník (zámecká jízdárna)

Vstup na výstavy volný, 10:00 – 18:00 hod.

11:00 – 13:00, zámecký pivovar

Panel I: Kulatý stůl - Sedm prezidentů - Začátek fenoménu „Litomyšl“?

Hlavní diskutující: Zdeněk Lukeš, Marta Smolíková, David Vávra, Jiří Kuděla, Jiří Brýdl, Jakub Skalník, Miroslav Brýdl, Michal Kortyš - moderuje Pavlína Kvapilová

14:00 – 15:30, kongresový sál zámku

Panel II: Václav Havel, vizionář v politice

Karel Schwarzenberg, Jacques Rupnik, Jindřich Šídlo, Josef Pleskot, Jan Macháček - moderuje Pavlína Kvapilová, registrace na recepce@smetanovalitomysl.cz

16:30 – 18:00, kongresový sál zámku

Panel III: Význam setkání sedmi prezidentů pro střední Evropu

Miroslav Kunštát, Petr Drulák, Jacques Rupnik, Luboš Dobrovský – moderuje Pavlína Kvapilová, registrace na recepce@smetanovalitomysl.cz

19:00, klenutý sál pivovaru

Václav Havel: Zahradní slavnost

Divadlo Na tahu, vstupné 150 Kč

Udělení Nobelovy ceny Rigobertě Menchú v roce 1992, ohlas vyvolaný zapatistickým povstáním na jihu Mexika nebo skutečnost, že se prezidenty Peru a Bolívie stali muži honosící se svým indiánským původem, se staly mezníky ve zviditelňování indiánské otázky na celém území Latinské Ameriky. Zároveň se ale stále více odhaluje i hloubka sociálních a ekonomických problémů a objevují se nové, zapříčiněné turismem, narůstající ekonomickou globalizací i devastací přírodního prostředí.

Pustíme ukázky z různých českých i zahraničních inscenací. Připomeneme legendární nahrávku s autorem v roli Vaňka a Pavlem Landovským v úloze sládka a ledacos dalšího. Cyklus večerů věnovaných divadelním hrám Václava Havla připravuje Anna Freimanová.

Po pádu komunismu se noví političtí představitelé, tváří v tvář nestabilnímu politickému prostředí, uchýlili k jednoduchým a krátkodobým řešením. Toto chování zakotvilo v Praze problematické politické struktury a normy a vytvořilo nové pevné zájmy, které lze jen těžko eliminovat...

Ve spolupráci s nakladatelstvím Karolinum.

Předmluvu napsali Petr Pithart a Václav Bělohradský. Na překladu pracoval známý překladatel Pham Nguyen Truong a členové a přátelé občanského sdružení Van Lang.
Knihu uvedou a debaty o současné situaci dodržování lidských práv ve Vietnamu se účastní Václav Trojan, vietnamský novinář žijící v Bratislavě Tran Quang Thanh a členové sdružení Van Lang v sestavě Nguyen Minh, Nguyen Quoc Vu, Pham Huu Uyen.