Adin Ljuca byl po vypuknutí války v Bosně a Hercegovině při obraně Maglaje raněn. Od konce roku 1992 žije v Praze. Řadu let působil jako knihovník ve Slovanské knihovně. Publikoval básnické sbírky Hidžra a Stalaktit a sbírku povídek Vytetované obrazy.

Knihu Jeden bílý den přeložil František Šístek, přední český balkanista, který na téma obrazy a stereotypy Balkánu, česko-jihoslovanské vztahy, problematika nacionalismu, fenomén uprchlictví, ale ovšem i na literární témata povede debatu s autorem.

Doba z druhé ruky je zcela výjimečná kniha mimořádné autorky, nositelky nejprestižnějších ruských, evropských i amerických literárních cen. Konec komunistického režimu a následující rozpad sovětského impéria přinesl jeho občanům po počátečních nadějích zklamání, frustraci a dezorientaci. Text je mozaikou desítek skutečných hlasů, které Světlana Alexijevičová zaznamenala na magnetofon při rozhovorech s nejrůznějšími lidmi a literárně zpracovala. Vyprávějí o tom, jak věřili sovětskému systému, jak zabíjeli a umírali pro jeho ideu, mluví o tajemstvích a hrůzách komunismu, o stalinském gulagu, válkách, Černobylu… a také nabízí hlubokou sondu do ruské společnosti a pomáhá porozumět jejímu současnému vývoji. Čtenáře nutí zamyslit se, co je to Rusko a proč je neschopné rychlejší modernizace. Proč se obliba autokrata Putina pohybuje kolem 85 % a proč sedmdesát procent Rusů považuje Stalina za velkého muže. Je to kniha o tom, proč je velkoruský šovinismus nejen stále živý, ale, žel bohu, i stále militantnější.

Z knihy budou číst Helena Dvořáková, Hana Kofránková a Apolena Veldová.

Moderovat bude Aleš Vrzák, režisér audioverze, a překladatel Libor Dvořák. Jako host vystoupí Vladimír Pistorius, vydavatel knižní podoby.

Pořádá KVH ve spolupráci s nakladatelstvím Radioservis.

Diskusi nad těmito otázkami povede Silvie Lauder.

Hosté: Nora Fridrichova (Česká televize), Filip Rožánek (šéfredaktor časopisu Marketing & Media), Adam Černý (předseda Syndikátu novinářů) a Michael Rozsypal (moderátor stanice Český rozhlas Plus)

Pavel Tigrid (1917–2003) se ke své minulosti vracel s vrozenou střídmostí. Těsně po válce napsal dnes už pozapomenutý reportážní text Volá Londýn. V něm zachytil prožitek válečného Londýna, BBC i československého exilu. Text je doplněn ukázkami Tigridových dosud nepublikovaných relací pro válečné vysílání BBC a studií věnovanou kontextu Tigridova života ve válečném exilu i osudům Tigridových přátel a souputníků.

Knihu Volá Londýn. Ze zákulisí československého vysílání z Londýna vydává ke stému výročí narození Pavla Tigrida Ústav pro studium totalitních režimů.

Titul uvedou a o Tigridově práci i životě budou hovořit editor Prokop Tomek (Vojenský historický ústav Praha), Petr Orság (vedoucí Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Univerzity Palackého v Olomouci) a další hosté.

Debatovat budou: Jindřich Jůzl z nakladatelství Odeon, Anna Rezková Horáčková z nakladatelství Paseka, Petr Januš z nakladatelství Rubato. Za překladatele Tereza Semotamová a Jovanka Šotolová.

Moderuje hispanistka Blanka Stárková.

Večer na téma osobní asistence jako životního stylu, naplňování potřeby pomoci i potřeby a vůle pomáhat moderuje Václav Uher, který má s přijímáním této pomoci letité zkušenosti. Hosty v debatě budou lidé, kteří asistují i ti, kteří asistenci využívají. Čekají vás historky z asistování i obecnější náhled na tuto potřebnou službu.

Akci jsme připravili ve spolupráci s Asistencí, o.p.s., a je součástí kampaně www.asistujeme.cz

Pořad můžete sledovat on-line na Facebooku Knihovny Václava Havla.

V debatách pořádaných Knihovnou Václava Havla pod záštitou místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Šestáka vystoupí Zdeněk Bezecný, Karel Hvížďala, Petr Pithart, Vilém Prečan, Martin C. Putna, Jana Stárková, Alexandr Vondra a Michael Žantovský.

Účast na sympoziu je možná pouze na základě potvrzené registrace.

Registrační formulář naleznete ZDE.

VIDEO: I. panel | II. panel | III. panel | IV. panel

Julek Varga v devíti letech, po očkování proti žloutence, těžce onemocněl a byl připoután na lůžko. Všemu navzdory se vydal do boje nejen s vážnou nemocí (režim rodině zakázal vycestovat na léčení do Švýcarska), ale i s totalitní mocí. Přijal křesťanskou víru, začal studovat teologii a filozofii. Šumperský byt Vargových se stal centrem, kde se setkávali disidenti, někdejší političtí vězni, intelektuálové, mezi jinými charismatického Julka navštěvovali například Dominik Duka, Josef Zvěřina, Oto Mádr nebo Václav Malý. Julia Vargu brzy začala sledovat Státní bezpečnost – ještě na jaře 1989 na něj založila spis Julek. Teprve po revoluci v roce 1989 se Julek poprvé dostal k zahraničním lékařům, jeho nemoc už však postoupila příliš daleko. Zemřel ve třiatřiceti letech.

Komiks o Julkovi začal režisér Ondřej Elbel připravovat před čtyřmi lety. Na ilustracích pracoval výtvarník Martin Jabůrek, který však v únoru 2015 nečekaně zemřel. Na jeho práci proto navázali jeho kamarádi: Butula-Cichá, Chalánková, Estrada, Karpíšek a Matyska.

Večer moderuje Petr Vizina.

Pořádá KVH ve spolupráci s nakladatelstvím Větrné mlýny.

Jak vidí její odkaz dnešní mladí? Co pro ně Olga Havlová představuje? Mají vůbec dnešní dvacetiletí „své“ osobnosti, kterých si váží? Kdo jsou jejich vzory? Co si myslí o neziskových organizacích, dobrovolnictví, charitě a jak to dávají najevo? Mají pro ně ještě stejný význam pojmy, s nimiž se ztotožňovala Olga a Václav Havlovi – pravda a láska, soucit a pokora? A co si o vývoji společnosti a dnešních mladých lidech myslí ti, kdo prošli „Havlovým obdobím“ už v dospělém věku?

O lidských a mravních hodnotách budou společně diskutovat zástupci mladé generace. 

Hosté diskuse:
Petruška Šustrová, spisovatelka a novinářka
Petr Fischer, novinář, šéfredaktor Českého rozhlasu – Vltava
Tereza Laubeová, absolventka Metropolitní univerzity v Praze 
Jakub Čech, aktivista, student obchodní akademie v Prostějově
Lenka Štěpánová, předsedkyně České středoškolské unie

Pořádá KVH a Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.

V rámci debatního cyklu, zaměřeného na dědictví roku 1968 v soudobém kontextu, se představí francouzská historička Annette Wieviorka. Historik si nevybírá objekt svého výzkumu náhodou. To platí i o francouzské historičce a specialistce na šoa a dějiny Židů ve 20. století Annette, která se s obdivuhodnou energií věnuje historii genocidy během druhé světové války, která krutě zasáhla celou její rodinu. Jak vysvětlila v jednom z rozhovorů, její nadšení a zájem o historii se zrodily právě v roce 1968: „Protože právě historie nám umožňuje pochopit svět a dává nám možnost ho změnit.“

Debatu s Annette Wieviorkou, která působí v Association Primo Levi a vyučuje na francouzské univerzitě Paris-Nanterre, moderuje Luc Lévy, ředitel Francouzského institutu v Praze.

Večer se uskuteční ve francouzštině, simultánní tlumočení zajištěno.

Debatní cyklus spolupořádají: Knihovna Václava Havla, Francouzský institut v Praze a Institut pro evropskou politiku Europeum.

Desatero podle Dagmar je scénickým čtením z knihy Dagmar Šimkové Byly jsme tam taky. Jde o velmi osobní, niterné, autentické svědectví o komunistických věznicích, v nichž autorka strávila čtrnáct let. Vzpomínkám nechybí nadhled ani inspirující a patřičná neoblomnost v názorech. Vypovídá o době a absurdnosti i zrůdnosti komunistického režimu daleko více než pár řádek v učebnicích dějepisu.

Knihu do podoby scénického čtení transformovala Blanka Fišerová, která je také jeho jedinou aktérkou, a vystoupení si vždy zachovává improvizační charakter. Zazní nejen úryvky z knihy, ale také útržky angažované básnické tvorby nebo citace z dobových dokumentů.

Druhý ze série tří večerů bude věnován vyprávění příběhů dvou mladých lidí, kteří se ve svém životě setkali s duševním onemocněním. Řeč bude právě o úzkostných poruchách.

Nejprve pro vás bude připraven malý přehled toho, co všechno se může pod pojmem úzkostná porucha skrývat, jaké konkrétní projevy může nemoc mít, jak postiženého omezuje, jak ovlivňuje jeho život a jakou pomoc může člověk s těmito obtížemi vyhledat. Dozvíte se také, jaké to je mluvit o své nemoci otevřeně na přednáškách a workshopech třeba na středních školách.

Cyklus je z dílny neziskové organizace Nevypusť duši, za kterou stojí tým mladých psychologů, neurovědců a studentů těchto oborů. Zároveň ji tvoří i psychiatričtí pacienti a lidé se zkušeností s duševním onemocněním v mladém věku. Nevypusť duši šíří fakta, boří mýty a informuje Česko o duševním zdraví. Zdůrazňuje důležitost prevence – radí lidem, jak nevypustit duši, sdílí osobní příběhy a podporuje včasné vyhledání odborné pomoci při duševních obtížích.

Vystoupí Klára Lampová a Martin Javůrka.

Vstup pouze po předchozí registraci. Formulář naleznete zde.