Revoluce (očima) Vladimíra Hanzela

sobota 11. listopad 1989

Na Hrádeček se za Václavem Havlem vypravila čtyřčlenná výprava: Saša Vondra, jeho žena Martina, já a Jiří Křižan, který nás vezl svým autem. Hlavním účelem schůzky byla příprava shromáždění signatářů petice Několik vět na Den lidských práv 10. prosince 1989. Václav Havel a Saša Vondra měli identický nápad, aby manifestace proběhla na Palackého náměstí v Praze. Schody tvořící podstavec sochy Františka Palackého by se daly výhodně použít jako improvizované pódium. Kromě toho se na náměstí vejde mnohem víc lidí než na Škroupovo náměstí, kde se shromáždění ke Dni lidských práv konalo o rok dříve. Signatářů petice Několik vět bylo v té době už kolem čtyřiceti tisíc, takže i kdyby přišel každý desátý, bylo by náměstí plné.

V. Havel už měl napsaný harmonogram příprav i scénář akce samotné, ladili jsme jenom detaily. Nejdřív promluví známá osobnost z řad signatářů petice (např. Jiří Bartoška, Petr Čepek nebo Hana Zagorová), pak si postupně vezmou slovo představitelé nezávislých iniciativ – Charty 77, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), Mírového klubu Johna Lennona, Hnutí za občanskou svobodu (HOS), shromáždění osloví i někdo z ekologických hnutí. A mezi řečníky vždy písnička. Také by měl vystoupit dělník-signatář provolání Několik vět. Každý by měl mluvit krátce, aby se nevytratil dramatický spád. A nakonec společný zpěv hymny se souborem, jako je Spirituál kvintet nebo C&K Vocal.

Pokud toto aranžmá někomu připadá povědomé, nemýlí se. Přesně tento koncept použil Václav Havel už několik dní po naší hrádečkovské schůzce. První manifestace podle tohoto scénáře proběhla 20. listopadu, ovšem nikoli na Palackého, nýbrž na mnohem větším Václavském náměstí.

Důležitý byl harmonogram přípravy akce. Václav napsal postup den po dni, hodinu po hodině. Měl připravený text pozvánky, která zvala občany na shromáždění. Na její originál se podepsali Václav Havel a Saša Vondra za Chartu 77 a Jiří Křižan za prohlášení Několik vět. Dále se měla podepsat Bára Štěpánová za Společnost pro veselejší současnost, která měla sloužit jako pořádková služba na shromáždění. Také tam měl být podpis herce Milana Kňažka jako nejznámějšího signatáře petice na Slovensku.

Moje osoba měla za úkol celý harmonogram realizovat. Oslovit představitele všech iniciativ, písničkáře, kteří by byli ochotni zahrát, domluvit vše se Společností za veselejší současnost, zajistit ozvučení. Až budou na pozvánce všechny podpisy, mám zařídit její namnožení a zorganizovat v Praze její černý výlep. Bylo také třeba předat Národnímu výboru v Praze 2 dopis s oznámením, že se shromáždění bude konat. Text dopisu měl Václav už pochopitelně napsaný.

Zpět na začátek Předchozí záznam Následující záznam

• Zpět na úvodní stránku